VYSOKÉ - DŮL ŠEBESTIÁN

Tento důl oproti ostatním železnorudným dolům v oblasti těžil mezi lety 1709 a 1849 tři typy železných rud: křemen-hematitové žíly, sulfidický magnetitový skarn (používaný jako vitriolová ruda) a později v omezeném množství i magnetit. Ruda byla dodávána do Perštejnských železáren. Těžena zde byla strmě uložená čočka magnetitového skarnu vycházející v prostoru dobývek na povrch. Některé jeho partie byly impregnovány sulfidickým zrudněním, podobně jako na Měděném pahorku. Celé ložisko je pak podélně protnuto křemen hematitovými žilami, jejichž úlomky se vyskytují i v širším okolí nejen jako pozůstatky historické těžby, ale zcela běžně i na haldách kamení vysbíraného z polí. V dutinách těchto žil lze běžně nalézt drobné krystalky obecného, nebo železitého křemene, méně pak křišťálu, nebo ametystu. Ke sběru je vhodná zejména západní část ložiska, kde je žíla odkryta několika sondami po geologickém průzkumu. Běžně se na haldách vyskytuje hematitová žilovina i magnetitový skarn. Sulfidy se mi nalézt nepodařilo, ale ve zprávách z 50. let jsou uváděny. Ložisko bylo otevřeno několika jámami z prostoru dobývek a také třemi štolami. Dvě štoly byly raženy od obce Vysoká a jedna z opačného směru, z údolí směrem od jižní části obce Údolíčko, ta sloužila jako dědičná. Haldy prvních dvou již nelze přesně identifikovat, protože byly překryty sutinami při demolici obce. Žádné z důlních děl již není přístupné, jedna z bývalých štol slouží jako vodní zdroj.

ROOS, E. (1964): Skarnové ložisko Sebastian u obce Klášterecká Jeseň v Krušných horách. MS, archív Geofond Praha P 016539