TÉMATA

AHNÍKOV

Značně porézní a zvětralé hadcové těleso bylo odkryto v roce 1985 při stavbě koryta přivaděče Ohře, který odvádí horské potoky mimo dobývací prostor hnědouhelného lomu Nástup. Jeho objev byl ve své době docela průšvih, protože geologický průzkum jeho přítomnost neodhalil a při stavbě tak místo na hlínu, narazili na kámen. Svůj název naleziště získalo po obci Ahníkov, která musela ustoupit těžbě hnědého uhlí. Bohužel to dnes vypadá tak, že i lokalita se stala prakticky nepřístupnou. Tentokrát její zánik nesouvisí s činností blízkého hnědouhelného dolu, ale s nelegálním drancováním naleziště za pomoci těžké techniky. Při mé předposlední návštěvě (5/2015) zela v místě původně zalesněného svahu a části pastviny obrovská jáma. Nevím jaký je celkový rozsah hadcového tělesa a jeho mineralizace, ale tradiční místa, která byla po desetiletí předmětem činnosti sběratelů byla vybagrovaná do několikametrové hloubky. To si samozřejmě vlastníci pozemků nenechali líbit a přibližně v polovině roku 2017 započali s výstavbou nového ohrazení pastvin. Od kolegy Martina Virta jsem nedávno dostal zprávu, že celá lokalita byla zasypána a její větší část se dnes nachází za plotem.
Za zajímavost také stojí uvést, že zámek původně stojící v této obci byl před demolicí detailně zdokumentován a byly z něj sejmuty významné architektonické prvky, které budou použity při stavbě jeho repliky ve skanzenu Stará Ves v Podkrušnohorském zooparku. Byť nebude postaven z kamene, ale nejspíše z Ytongu, bude to zřejmě jediná připomínka jména zaniklé obce.

Takto vypadala lokalita v roce 2012. Její stav se průběžně měnil s aktivitou sběratelů a zarůstáním náletovými dřevinami. Občas některý výkop dosáhl i samotného hadcového tělesa, které bylo jinak skryto pod 1-2 m mocnou vrstvou zcela přebraných sutin,

A toto je pohled na stejné místo v květnu 2015, jen z opačné strany, přibližně z místa, kde jsou na předchozí fotografii dvě malé břízky nahoře ve svahu. Jáma se táhne ještě několik metrů vlevo až na vrchol.

Nejvýznamějším minerálem je zde chalcedon, tvořící výplně dutin a žil. Vyskytuje se v několika barevných varietách, od bílé, modrobílé, fialové až po narůžovělou, případně v odstínech zelené způsobené příměsí chloritu (varieta plasma). Sběratelsky cenné jsou především chalcedonové hlízy o velikosti do 10 cm, které jsou vzácně duté a vyplněné krystaly křišťálu či ametystu. Kolují legendy, že při stavbě byly nalézány bloky prorostlé chalcedonem až 1 m velké. Rozložený hadec často obsahuje agregáty vláknitého chryzotilového azbestu s délkou vláken až 10cm. Dále se zde vyskytuje dolomit ve formě kulovitých agregátů, nebo celistvý protkaný manganovými dendrity.