DOLY CHOMUTOVA A OKOLÍ V.

Historie posledního významějšího chomutovského dolu Milosrdenství ( Barmherzigkeit ) označovaného také jako Gabriela je tak trochu zamotaná. Založila ho v polovině 50. let 19. století hraběnka Gabriela Buquoyová na tehdejším SZ okraji Horní Vsi. A skutečně se zde nachází komplex důlních měr téhož jména a v podkladech územního plánování z 60. let minulého století jsou na těchto měrách uvedeny jámy Gabriela I. a II.. I když se mi bohužel nepodařilo zjistit odkud byla jejich poloha převzata. V okolí se pak nachází také několik průzkumných šachtic a dnes již zavezených propadlin. Z katastrálních map z doby založení dolu je také vidět, že panství Červený Hrádek, nebo přímo Buquoyovi zde vlastnili mnoho pozemků. Potud se vše zdá být v pořádku. Jenže J. Bílek v knize Dějiny hornictví na Chomutovsku uvádí, že roku 1873 došlo na jedné z jam dolu Milosrdenství ležící v blízkosti chomutovského nádraží k požáru, ale od udávané polohy dolu je to k nádraží docela kus cesty. Naproti tomu se přímo v sousedství nádraží nachází hned dva jiné doly Hugo a George, o kterých se Bílek ve své knize vůbec nezmiňuje. Vodítkem by ale mohla být skutečnost, že podle této knihy se celý podnik dostal roku 1872 do majetku (Vídeňského) Uhelného průmyslového spolku, který byl podle dochovaných map z roku 1877 jak vlastníkem dolu Hugo, tak podle záznamů o rozborech uhlí z roku 1875 i vlastníkem dolu George. Nabízí se tak možnost, že by doly Hugo a George byly jámami III. a IV. dolu Milosrdenství, o kterých se Bílek ve své knize zmiňuje. Proti tomu ale zase svědčí skutečnost, že podle důlních map se tyto dva doly striktně držely svých měr jak mezi sebou navzájem, tak i se sousedními mírami Gabriela, což vypadá, že se spíše původně jednalo o samostatné podniky, které se až následně dostaly spolu s dolem Milosrdenství (jámy Gabriela I. a II.) pod jednoho vlastníka.
Jáma Gabriela I. patřící k dolu Milosrdenství se nacházela na místě budovy č.p.2076 v areálu firmy Wekus vedle bývalého kina Oko. Obrys budovy do které byla jáma situována je na mapách dohledatelný od poloviny 19. stol. až do v 70. letech století minulého. Některé zdroje udávají polohu jámy v trávníku před budovou, jiné zase na dvůr těsně za ní. Spolehlivost určení polohy ale nelze ověřit, protože není známo, odkud byla poloha převzata.
Jáma Gabriela I. patřící k dolu Milosrdenství se nacházela na místě budovy č.p.2076 v areálu firmy Wekus vedle bývalého kina Oko. Obrys budovy do které byla jáma situována je na mapách dohledatelný od poloviny 19. stol. až do v 70. letech století minulého. Některé zdroje udávají polohu jámy v trávníku před budovou, jiné zase na dvůr těsně za ní. Spolehlivost určení polohy ale nelze ověřit, protože není známo, odkud byla poloha převzata.
Druhá jáma dolu Milosrdenství, označovaná v novodobých mapách jako Gabriela II., se nacházela v zahradě u č.p. 5519 v Kosmově ulici, přibližně ve skupince stromů uprostřed snímku
Druhá jáma dolu Milosrdenství, označovaná v novodobých mapách jako Gabriela II., se nacházela v zahradě u č.p. 5519 v Kosmově ulici, přibližně ve skupince stromů uprostřed snímku
V oblasti jámy Gabriela I. byla těžena tektonicky silě porušená uhelná sloj o mocnosti 6m v hloubce okolo 20m. Směrem k jámě Gabriela II. hloubka uložení sloje klesá na 5-10m a o několik desítek metrů dále vychází na povrch. Zakreslené likvidované propady tak s určitým odstupem kopírují blízký výchoz sloje. Těžena byla zejména ta část, kde uhlí není postiženo zvětráváním, jak tomu bývá přímo na výchozu, a hloubka jejího uložení umožňuje těžbu bez větších nákladů. Zakresleny jsou také důlní míry Gabriela, je jich celkem 14, ale těžba probíhala jen na několika z nich.
V oblasti jámy Gabriela I. byla těžena tektonicky silě porušená uhelná sloj o mocnosti 6m v hloubce okolo 20m. Směrem k jámě Gabriela II. hloubka uložení sloje klesá na 5-10m a o několik desítek metrů dále vychází na povrch. Zakreslené likvidované propady tak s určitým odstupem kopírují blízký výchoz sloje. Těžena byla zejména ta část, kde uhlí není postiženo zvětráváním, jak tomu bývá přímo na výchozu, a hloubka jejího uložení umožňuje těžbu bez větších nákladů. Zakresleny jsou také důlní míry Gabriela, je jich celkem 14, ale těžba probíhala jen na několika z nich.
Důl George (Jiří) od svého uzavření až do dneška slouží jako zdroj užitkové vody pro chomutovské hlavní nádraží, původně patřící Teplicko-Ústecké dráze. Před plastovými popelnicemi na rohu restaurace hypermarketu Globus je ve vozovce těsně u obrubníku vidět šedý poklop ... zde se nachází bývalá těžní jáma, dnes využívaná jako studna.
Důl George (Jiří) od svého uzavření až do dneška slouží jako zdroj užitkové vody pro chomutovské hlavní nádraží, původně patřící Teplicko-Ústecké dráze. Před plastovými popelnicemi na rohu restaurace hypermarketu Globus je ve vozovce těsně u obrubníku vidět šedý poklop ... zde se nachází bývalá těžní jáma, dnes využívaná jako studna.
Někde v prostoru skadů za nákladovými rampami se nacházela větrací jáma dolu George.
Někde v prostoru skadů za nákladovými rampami se nacházela větrací jáma dolu George.
Důl Hugo stával u trati Buštěhradské dráhy, která se v těchto místech stáčela směrem na Prahu. Rovně směrem na Klášterec nad Ohří tehdy ještě žádné koleje nevedly. Dnes se toto místo nachází v západní části chomutovského nádraží, kde se pozvolna rozpadají a zarůstají stará drážní zařízení.
Důl Hugo stával u trati Buštěhradské dráhy, která se v těchto místech stáčela směrem na Prahu. Rovně směrem na Klášterec nad Ohří tehdy ještě žádné koleje nevedly. Dnes se toto místo nachází v západní části chomutovského nádraží, kde se pozvolna rozpadají a zarůstají stará drážní zařízení.
Větrací jáma dolu Hugo stávala pár metrů před okny této budovy v areálu železničního depa. V době provozu dolu se ale toto místo nacházelo uprostřed polí a široko daleko žádné budovy nebyly.
Větrací jáma dolu Hugo stávala pár metrů před okny této budovy v areálu železničního depa. V době provozu dolu se ale toto místo nacházelo uprostřed polí a široko daleko žádné budovy nebyly.
Z obrázku si můžete udělat představu o rozsahu těžby na dolech Hugo a George. I v polovině 19. století musely doly udržovat odstup od významných povrchových staveb, včetně žeznice. To že část chodeb zasahuje po trať směrem na Karlovy Vary je tím, že tato trať nevedla přímo z nádraží jako dnes, ale odbočovala z trati na Prahu až kousek pod spodním okrajem mapy.
Z obrázku si můžete udělat představu o rozsahu těžby na dolech Hugo a George. I v polovině 19. století musely doly udržovat odstup od významných povrchových staveb, včetně žeznice. To že část chodeb zasahuje po trať směrem na Karlovy Vary je tím, že tato trať nevedla přímo z nádraží jako dnes, ale odbočovala z trati na Prahu až kousek pod spodním okrajem mapy.
Ve statistických ročenkách Rakousko-Uherské monarchie z této doby jsou uvedena i jména dalších dolů a jejich majitelů. Jednalo se o malé důlní podniky na jedné až dvou důlních měrách. Na území Chomutova se tak nacházely ještě doly Christof, Franz, Johann, Prokop a Prenziger. To je ale vše, co se o nich do dnešní doby dochovalo.
 Tím jak se okruh dolů na území dnešního Chomutova uzavřel, končí i tato řada uhelného seriálu. Internet má ale na rozdíl od tištěných médií tu výhodu, že když se objeví něco nového, nebo je něco jinak, dá se to jednoduše doplnit, nebo přepsat. Tak i tuto řadu článků budu dále průběžně doplňovat. Podle dostupnosti podkladů se pak uvidí, jaké téma bude mít příští seriál. Možná to budou opět uhelné doly, ale v širším okolí Chomutova, nebo by to také mohly být železnorudné doly u Mezilesí, uvidíme.

Martin Kunz

Literatura a zdroje:
K.K. FINANZMINISTERIUM. Der Bergwerks-Betrieb im Kaiserthum Österreich. 18xx
K.K. GEOLOGISCHE REICHANSTALT. Jahrbuch der k.k. Geologischen Reichanstalt. 18xx
K.K. ACKERBAU-MINISTERIUM. Montan-Handbuch des Österreichischen Kaiserthums. 18xx
VÚHU MOST. Podklady územního plánování - Černý vrch. Most 1965
BÍLEK, Jaroslav, Ladislav JANGL a Jan URBAN. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976, 191 s., [17] l. obr. příl.
STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V LITOMĚŘICÍCH - pracoviště Most: sbírka map, Důl Milosrdenství, Hugo, Chomutov
ČESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA: Mapový server [online]. [cit. 2013-09-17]. Dostupné z: http://www.geology.cz/extranet/mapy/mapy-online/mapove-aplikace
05.12.2013 23:17:00
Mathiass
Copyright © Martin Virt 2007-2017, when no specific author is mentioned.
All rights reserved by authors, except when otherwise stated.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one