DOLY CHOMUTOVA A OKOLÍ I.

Pokud se řekne hlubinný uhelný důl v Chomutově, naprostá většina jeho obyvatel vám bude tvrdit, že tu nikdy nic takového nebylo a jen malá část si vzpomene na bývalý důl Jan Žižka v Dukelské ulici, jehož těžní věže zmizely krátce před koncem minulého století. Pokud už se vám poštěstí natrefit na historie znalého člověka, případně nahlédnout do odborné literatury, dozvíte se jména jako Julius, Max, Gabriela, Augusta a mnohá jiná, dočtete se mnohé o jejich historii, ale rozhodně se nikde nedozvíte, jak tato místa vypadají dnes a zda se z těchto zaniklých dolů něco dochovalo do současnosti.  Zjistit přesnou polohu všech významných hlubinných uhelných dolů v Chomutově a jeho blízkém okolí není naštěstí žádný problém, tato místa musí mít pod dozorem státní orgány, takže z jejich veřejně dostupných informačních systému se dají získat vcelku přesné souřadnice a může se vyrazit na cestu. Někdy se sice do cesty postaví ostnaté dráty, bahnitá pole, divá zvěř, ochranka sledující vás nedůvěřivě zpoza plotu, případně sám majitel snažící se zakázat vám focení jeho kapitalistických výdobytků, ale na většinu míst se dá bez problémů dostat. Začněme tedy z oblasti mezi Chomutovem a Otvicemi.
  Ve východní části Podkrušnohorského zooparku se na cyklistické stezce procházející mezi výběhem a skanzenem nachází několik obytných a hospodářských budov zvaných Šichtův důl. Ten sice v prostoru dnešního skanzenu a bývalého Červeného rybníka těžil uhlí povrchovým způsobem, to ale bylo jen krátce v závěru jeho existence. Předchozí těžba trvající mnoho desítek let byla hlubinná a důlní podnik nesl jméno Georg Zeche. Jeho jáma hluboká 19 metrů se nacházela za domem č.p. 5073, který byl součástí areálu dolu. Uhelná sloj v místě jámy je přibližně 8,5m pod povrchem a má mocnost necelých 8m. Směrem k okraji uhelné pánve mocnost i hloubka klesá a přibližně v místech silnice 1/13 sloj vychází na povrch. Opěrná zeď pod č.p. 5073 kopírující původní hráz Červeného rybníka byla také součástí dolu. Nelze si nevšimnout, že nad bývalou hrází není po nějakém rybníku ani stopy a terén je dokonce o několik metrů výše. Tvoří ho odvaly z pozdější těžby. Jámu povrchového "Šichtova" lomu, která je viditelná na starších leteckých snímcích, dnes už ale nenajdete, protože byla zarovnána při přípravě území pro výstavbu repliky Anhníkovského zámku a skanzenu Stará Ves. Hlavní část odvalů z doby povrchové těžby leží mezi rybníkem a cyklistickou stezkou a je značně zarostlá, na leteckých snímcích z 50. let je její obrys zcela zřetelný.
Přehledná mapa oblasti s vyznačením rozsahu hlubinné těžby dolu George Zeche a povrchové těžby lomu ústecké společnosti George Schicht. Zakresleny jsou i dnes již neexistující stavební objekty hlubinného dolu. Pro názornost je doplněn i výřez důlní mapy z počátku 20. století.
Přehledná mapa oblasti s vyznačením rozsahu hlubinné těžby dolu George Zeche a povrchové těžby lomu ústecké společnosti George Schicht. Zakresleny jsou i dnes již neexistující stavební objekty hlubinného dolu. Pro názornost je doplněn i výřez důlní mapy z počátku 20. století.
Opěrná zeď a budova č.p.5073, které byly součástí areálu hlubinného dolu Geoge Zeche. Hráz původního Červeného rybníka vedla v místě příjezdové cesty k č.p.5073 a stojí na ní i dům samotný, zeď kopíruje část její vnější strany.
Opěrná zeď a budova č.p.5073, které byly součástí areálu hlubinného dolu Geoge Zeche. Hráz původního Červeného rybníka vedla v místě příjezdové cesty k č.p.5073 a stojí na ní i dům samotný, zeď kopíruje část její vnější strany.
Na opačné straně výběhu zooparku stával další důl zvaný Bahnschacht. Důl se nacházel poblíž železniční odbočky Dolní Rybník, kde těžil mělce uloženou a svrchu částečně navětralou sloj jílovitého uhlí o mocnosti necelých 5m. Podle údajů z důlních map se jáma dolu nacházela v místech přímo pod tratí odbočky do Jirkova, na fotografii přibližně v úrovni "padesátky". Možná si řeknete, proč někdo zakládal důl přímo na železniční křižovatce, ale dříve zde nebývalo tak těsno. Levá kolej původní Duchcovsko-Podmokelské dráhy vedoucí z Chomutova přes Jirkov až do Děčína ležela v tomto místě asi o 20 metrů ještě více vlevo a místo dvoukolejné traťi Chomutov - Most vedla asi o 10m více vpravo původní jednokolejná trať Teplicko - Ústecké dráhy. Z dnešní podoby terénu se však nedá poznat naprosto nic. V prostoru proběhly rozsáhlé terénní úpravy, stejně tak i v širokém okolí, kde se nacházela další drobná důlní díla. Úpravy byly prováděny zejména v souvislosti s přestavbou původních železničních tratí do současné podoby, výstavbou dnes již neexistující vlečky k areálu dnešní STK a s tím související meliorace podmáčeného okolí. Halda u jižního plotu Dopravního podniku je novodobého původu.
Poloha dolu Bahnshacht s množstvím šachtic v jeho dobývacím prostoru. Zobrazeny jsou také původní průběhy železničních tratí a vleček. Jedna z nich vedla i k dalšímu významnému dolu Weisenschacht.
Poloha dolu Bahnshacht s množstvím šachtic v jeho dobývacím prostoru. Zobrazeny jsou také původní průběhy železničních tratí a vleček. Jedna z nich vedla i k dalšímu významnému dolu Weisenschacht.
Historická fotografie dolu Bahnschacht stojícího u Teplicko - Ústecké dráhy
Historická fotografie dolu Bahnschacht stojícího u Teplicko - Ústecké dráhy
Dnešní pohled z přibližně stejného směru. Jáma se podle transformace historické důlní mapy nacházela přímo pod odbočkou do Jirkova přibližně v úrovni „padesátky".
Dnešní pohled z přibližně stejného směru. Jáma se podle transformace historické důlní mapy nacházela přímo pod odbočkou do Jirkova přibližně v úrovni „padesátky".
Nedaleko od dolu Bahnschacht se na okraji Otvic nacházel důl Weisenschacht. Oba doly byly podle důlních map propojeny překopem, a protože u tohoto dolu není známa jiná jáma, mohl důl Bahnschacht sloužit jako větrací jáma pro severozápadní část dobývacího prostoru Weisenschacht. Z tohoto dolu se dochovala jedna z budov a dodnes je zřetelné těleso jeho železniční vlečky s několika mostky napojené na bývalou trať Teplicko - Ústecké dráhy. Na tomto dole se dobývala sloj o mocnosti 2m uložená v hloubce přibližně 45m v místě jámy. O něco hlouběji se nacházejí další drobné slojky oddělené jílovými proplástky a v hlouce téměř 60m další asi metrová sloj jílovitého uhlí, ale na takto malém dole je téměř vyloučeno, aby i na nich probíhala těžba.
Historická fotografie dolu Weisenschach.
Historická fotografie dolu Weisenschach.
Takto vypadají budovy dolu Weisenschacht dnes.
Takto vypadají budovy dolu Weisenschacht dnes.
Výřez historické mapy důlních měr se zakreslenou jámou dolu Weisenschacht. Železniční vlečka vedla podél JZ okraje pozemku dolu.
Výřez historické mapy důlních měr se zakreslenou jámou dolu Weisenschacht. Železniční vlečka vedla podél JZ okraje pozemku dolu.
V dalším díle se vypravíme do oblasti Zadních Vinohrad a areálu Válcoven, kde se nacházelo také několik zajímavých hlubinných dolů.

 Martin Kunz

Literatura:
BÍLEK, Jaroslav, Ladislav JANGL a Jan URBAN. Dějiny hornictví na Chomutovsku. V Chomutově: Vlastivědné muzeum, 1976, 191 s., [17] l. obr. příl.
ČESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA: Báňské mapy (Geofond) [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.geofond.cz/wbanskemapy/
ČESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA: Mapový server [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.geology.cz/extranet/mapy/mapy-online/mapserver
Historická ortofotomapa CENIA 2010 a GEODIS BRNO, spol. s r.o. 2010, podkladové snímky VGHMÚř Dobruška 2009. Dostupné z: http://kontaminace.cenia.cz
OBLASTNÍ MUZEUM CHOMUTOV,příspěvková organizace: sbírka báňských map.           
OBLASTNÍ MUZEUM CHOMUTOV,příspěvková organizace: sbírka fotografií.           
STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V LITOMĚŘICÍCH - pracoviště Most: sbírka map
STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V LITOMĚŘICÍCH - pracoviště Most: Hnědouhelné těžařstvo Svornost, Ústí nad Labem
17.04.2013 23:21:00
Mathiass
Copyright © Martin Virt 2007-2017, when no specific author is mentioned.
All rights reserved by authors, except when otherwise stated.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one