Propadliny v místě dobývek magnetitových skarnů v centrální části revíru Auspaner
Propadliny v místě dobývek magnetitových skarnů v centrální části revíru Auspaner
6.6.2015 Klasická krušnohoská lokalita páskovaných oranžových jaspisů a v minulosti i fluoritu v nádherně modrých barvách
Lokalita známá mezi mineralogy pod názvem Černý Potok leží na dvojici historických báňských revírů Auspaner a Kremsiger těžících od 14. století stříbrné a železné rudy, později od 16. stol. pak již jen železné. Těžba zde s přestávkami probíhala až téměř do konce 19. století.
Celkový pohled na zářez železniční trati v místě nálezu
Celkový pohled na zářez železniční trati v místě nálezu
10.10.2013 Ještě než všechno na Vejprtsku zmizí na mnoho měsíců pod sněhem, přinášíme popis dalšího zdejšího naleziště.
V loňském roce jsem při průzkumu zářezu železniční tratě mezi Novým Zvoláním u Vejprt a Českými Hamry objevil několik tenkých křemenných žilek.
Detailní pohled na porcelanitovou stěnu
Detailní pohled na porcelanitovou stěnu
4.8.2009 Krátké info o nalezišti třetihorních fosilií, porcelanitu a nerostů vznikajících při požárech uhelných slojí.
Naleziště porcelanitu - třetihorních pálených jílů leží mezi obcemi Korozluky a Dobrčice v zalesněném terénu. Lom, jehož materiál sloužil  k výstavbě komunikací přilehlých povrchových dolů byl již zrekultivován (viz. foto) a zachováno bylo jen několik výchozů
Krychle fluoritu na křemeni.
Krychle fluoritu na křemeni.
3.6.2012  Do nalezišť okresu Most byl přidán popis lokalit v polymetalickém rudním revíru Hora Svaté Kateřiny od Romana Grambličky.
Na temeni Krušných hor, ve výšce 600 až 730 m.n.m., asi 11 km západně od Litvínova, leží horní městečko Hora svaté Kateřiny, které svého času patřilo k významným producentům mědi a stříbra. Dolování zde probíhalo od 15. do 18. století s obdobím rozkvětu v 16. století.
Rombododekaedr flouritu o velikosti 6 mm
Rombododekaedr flouritu o velikosti 6 mm
9.6.2015 Co tam ten cvok hledá ? Přesně tohle si asi museli říkat řidiči kamionů, když mě v příšerném počasí viděli šplhat s kladivem po zbytcích závějí na stěny silničního zářezu.
Lokalita ležící v silničním zářezu JV od obce byla objevena na jaře 2010. Nový úsek silnice I/7 byl sice již dávno v provozu, ale teprve tehdy mě trklo, že linie místy až 5 metrů vysokých stěn kříží směr nedalekého Císařského Pásma, kde jsem tou dobou dokumentoval stará důlní díla.
Turmalínová nodule
Turmalínová nodule
5.9.2010 Další z nalezišť v okolí Horní Blatné, které je velmi bohaté na minerály a pozůstatky těžby všeho možného.
Pískovna leží u silnice do Nových Hamrů, 1 km JZ směrem od křižovatky pod železničním mostem v Horní Blatné. Těžena zde byla svrchní, několik metrů mocná vrstva zvětralé žuly.
Pyroluzit, největší krystalky 3 mm
Pyroluzit, největší krystalky 3 mm
25.8.2010 Třetí z lokalit u Horní Blatné. Přestože je les děravý jak ementál po těžbě cínu, je lokalita významná rudou manganovou.
Na této žíle na SZ svahu Jelení hory se nachází velké množství důlních děl. Mezi nejvýznamější patří štoly Segen Gottes u silnice do Potůčků, Concordia, jejíž halda leží cca 50m nad železniční tratí (40,4km), a nad ní halda štoly Marie Terezie.
Drůza osmibokých sloupečkovitých krystalů thomsonitu, velikost jednotlivých krystalů cca 1mm
Drůza osmibokých sloupečkovitých krystalů thomsonitu, velikost jednotlivých krystalů cca 1mm
3.10.2014 Sopečná minulost Doupovských hor je pěkně divoká a bylo by s podivem, kdyby zde nevzniklo něco zajímavého
Přestože se lokalita nachází v údolí směřujícím k nedalekým krušnohorským svahům, je svým vznikem svázaná s Doupovskými horami ležícími na protějším břehu Ohře. Ne však s oblastí kaldery ...
Zbytky valů jsou rozeznatelné po východním okraji vrcholové plošiny. Přírodní památka tu ale nebyla zřízena kvůli nim ani kvůli konvalinkám, předmětem ochrany je celá křemencová deska s fosiliemi.
Zbytky valů jsou rozeznatelné po východním okraji vrcholové plošiny. Přírodní památka tu ale nebyla zřízena kvůli nim ani kvůli konvalinkám, předmětem ochrany je celá křemencová deska s fosiliemi.
18.1.2012 (aktualizace 9.6.2015) Protože je to jedna z lokalit pouze "na čumendu", kde se nic sbírat nesmí, pořídil jsem pro web alespoň pár nových fotek.
Tektonickými pohyby na krušnohorském zlomu došlo k vyzdvižení kry křemenců a slepenců, které v průběhu třetihor vznikaly v okrajových částech podkrušnohorské pánve. Relikt těchto hornin se zachoval na vrchu Hradiště u Černovic,
Lokalita je známá především lebníky hematitu. V roce 2010 se mi podařilo nalézt exemplář o velikost 23 x 18 cm a hmotnosti 8 kg. V okamžiku nálezu spíše připomínal kus zrezivělé dělové koule, ale po 14 dnech kartáčování se mi podařilo ho dostat do tohoto stavu.
Lokalita je známá především lebníky hematitu. V roce 2010 se mi podařilo nalézt exemplář o velikost 23 x 18 cm a hmotnosti 8 kg. V okamžiku nálezu spíše připomínal kus zrezivělé dělové koule, ale po 14 dnech kartáčování se mi podařilo ho dostat do tohoto stavu.
9.6.2015 V roce 2013, kdy byla halda štoly č.3 odtěžována, zde byly doslova žně. Po rekultivaci nám z haldy zbyla sotva půlka, ale kromě ní je tu i několik dalších, velice málo prozkoumaných.
Ložisko Hradiště se nachází 1km severně od stejnojmenné obce nadaleko Klášterce nad Ohří. Po obou stranách Hradišťského potoka se dochovaly četné pozůstatky po historické těžbě nepříliš kvalitních železných rud, která zde probíhala od 15. do poloviny 19. století.
Copyright © Martin Virt 2007-2017, when no specific author is mentioned.
All rights reserved by authors, except when otherwise stated.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one