VYSOKÁ PEC

Na levém břehu Kundratického potoka, přibližně 300m SZ od Kundratické myslivny se nachází štola založená v 18. století na křemenné žíle s obsahem stříbrných rud. Samotná štola je dnes již zavalena, ale na haldě před ní lze při troše štěstí nalézt úlomky masivního bílého křemene s bohatými impregnacemi arsenopyritu. Pokud si vzorek trochu zvětšíte, uvnitř křemene uvidíte i nahnědlé jehličky skorylu. Nad zavaleným ústím je vidět i žíla samotná, zde ale obsahuje jen drobná zrnka arsenopyritu. Ostatní minerály se vyskytují pouze v mikroskopických velikostech. Při průzkumu v 80. letech byly určeny tennantit, bismutin, pyrit, jarosit, skorodit a přesně neurčený arseničnan Bi. Předmětem těžby byly zejména tennantit a arsenopyrit obsahující příměs stříbra. Historicky je uváděna i přítomnost zlata, která byla v arsenopyritu i prokázána, ale pouze v řádu tisícin procenta.
Zavalené ústí štoly č.1 s železem bohatým výtokem. Vpravo od místa focení se podél potoka rozkládá úzká, asi 10m dlouhá halda.
Zavalené ústí štoly č.1 s železem bohatým výtokem. Vpravo od místa focení se podél potoka rozkládá úzká, asi 10m dlouhá halda.
Křemenná žíla nad ústím štoly č.1 obsahující drobná zrnka arsenopyritu, okolní ruly jsou silně hydrotermálně postižené a limonitizované.
Křemenná žíla nad ústím štoly č.1 obsahující drobná zrnka arsenopyritu, okolní ruly jsou silně hydrotermálně postižené a limonitizované.
Křemen bohatě impregnovaný arsenopyritem z haldy před štolou č.1.
Křemen bohatě impregnovaný arsenopyritem z haldy před štolou č.1.
Výše v údolí se na opačném břehu potoka nacházela ještě další dnes již zcela zaniklá štola. Její přesnou polohu ale není možné určit, protože byla při výstavbě lesních cest zlikvidována a její halda rozvezena. Popisy polohy štoly od různých autorů se od sebe liší natolik, že může být zhruba v kilometrovém úseku nad povodňovou hrází.
Polohu štoly č.2 uvádějí tři zdroje, bohužel každý zcela odlišně. Jisté je jen to, že štola byla zlikvidována a halda rozvezena při úpravě lesních cest. Toto je jedno z možných míst.
Polohu štoly č.2 uvádějí tři zdroje, bohužel každý zcela odlišně. Jisté je jen to, že štola byla zlikvidována a halda rozvezena při úpravě lesních cest. Toto je jedno z možných míst.
Martin Kunz

 
Literatura:
EISELT, Lothar Maria. Komotauer Heimatkunde - Těžba kovů a jejich ložiska : sešit č.23., 1941.
REZEK, Karel. ÚSTAV NEROSTNÝCH SUROVIN. Sulfidické zrudnění křemenné žíly u Drmal v Krušných horách (Geofond Praha P099362). Kutná Hora, 1987.
Mapové aplikace: Vlivy důlní činnosti. ČESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA. [online]. [cit. 2013-10-31]. Dostupné z: http://www.geology.cz/extranet/mapy/mapy-online/mapove-aplikace
01.11.2013 14:37:00
Mathiass
Copyright © Martin Virt 2007-2017, when no specific author is mentioned.
All rights reserved by authors, except when otherwise stated.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one