Zmapování výskytu fluoritu na lokalitě Vrchoslav
 
Západně od Krupky se nachází jedno z nejznámějších ložisek fluoritu, které bylo těženo v letech 1953 - 1969. Je tvořeno hlavní fluoritovou žílou, 25 - 50cm mocnou a 1 km dlouhou a několika menšími paralelními žílami pronikajícími teplickým ryolitem, ve kterých se v době těžby nacházeli pověstné, až 15cm velké krychle (více informací najde každý zájemce v publikaci Pauliš (2000) a Fengl (1998, 1999)).
 
Jelikož mě poslední dobou fascinuje fluorit a snažím se komplexně postihnout jeho výskyty a mineralogii v prostoru Krušných hor, nemohl jsem vynechat návštěvu Vrchoslavi a možnost prozkoumat současné možnosti sběru. Inspirovala mě k tomu jednak pěkný historický vzorek s velkými krychlemi, kterou jsem zakoupil na burze v České Lípě na jaře 2009, tak i znepokojivý nedostatek informací o možnostech sběru. Zima byla dlouhá a po několikaměsíčním půstu jsem zahájil šutráckou sezónu právě návštěvou Vrchoslavi.
 
Poslední březnovou sobotu jsem tedy vyrazil vlakem do Teplic a místní linkou do Krupky. Nechal jsem se svést až na točnu ve Vrchoslavi a pak pokračoval pěšky údolím. Po dlouhé době bylo opět krásně, leč velice chladno, teplota se držela těsně nad nulou a v lesích nad údolím leželi zbytky sněhu. Asi po 500 metrech jsem zpozoroval menší haldy v lese vlevo od silnice. Byli tam pokusné výkopy od sběratelů, ale asi bez úspěchu. Pokračoval jsem tedy dál až k areálu pily. Pila se rozkládá na aplanované haldě štoly 5. Květen. Tuto haldu zmiňuje Pauliš, ale šance na nález fluoritu jsou zde minimální. To zajímavé se nachází dále v údolí. Cesta vede nejprve kolem jakési vodárničky a pak kolem vysoké a dlouhé haldy, na které je ale jenom hlušina. Nad ní ve svahu se nachází dlouhé pásmo dobývek. Jámy jsou různě hluboké a různě přístupné, všechny jsou oploceny a komíny či šachty překryty masivní ocelovou mříží. Chvíli jsem je prohlížel, pak mou pozornost upoutala kruhová propadlina. Nejprve jsem přemýšlel, mam-li se pustit dolů, pak jsem to přeci jen zkusil. Jáma o průměru asi čtyři metry měla jakési mezipatro s napadaným materiálem, který se sesouval dále do hlubší díry, ze které bych se sám asi nedostal. S kladívkem v ruce jsem začal překopávat sutinu. K mé velké radosti se brzo objevili prvé ukázky s krystaly fluoritu a časem jich přibývalo. Buď šlo o hrubozrnnou fluoritovou žilovinu, nebo o žilný křemen se zajímavou kresbou, připomínající křemenné hmoty z okolí Měděnce s hojnými drúzovými dutinkami. Domů jsem vzal plný baťoh šutrů, po omytí však vzorky za moc nestály.
 
Asi měsíc poté jsem se do Vrchoslavi vydal znovu. S dosavadními vzorky jsem nebyl příliš spokojen a doufal, že by tam mohly být i lepší. Navíc jsem zatím prozkoumal pouze jednu díru a propadlin je tam spousta. Tentokrát jsem šel dále údolím až na mýtinu, kde pás propadlin přechází z pravého svahu na levý. Nejprve jsem omrknul mělký rigol a štolu, ve které se dalo jednak sbírat na zemi a jednak dobývat ze žíly ve stropu. Po notné chvíli jsem to zkusil o třicet metrů výše ve svahu, kde se do podélné jámy dá sestoupit i bez horolezeckého náčiní. Pod velikou převislou stěnou je vchod do podzemí a právě ve zdi vedle vchodu mě upoutaly drúzy a dutiny plné krystalů fluoritu. Takových, po jakých jsem toužil. Když jsem se nasytil pohledu, pokusil jsem se vydolovat plochou drúzu ze zdi. Bohužel jsem si nevzal velkou palici a tak jsem si musel vystačit s dlátem a kladivem. Šlo to pomalu, bolestivě, ale zmíněnou drúzu jsem nakonec vypáčil. Pak mě napadlo podívat se do napadaného materiálu na dně rokle a po chvíli přehrabovaní začaly vylézat drúzy, jedna hezčí, než druhá a tak jsem měl nakonec z čeho vybírat. Fluority zde mají zvláštní barvu, kdy jsou uvnitř bledě až tmavě žluté a k okraji přibývá fialová nebo modrá anebo jsou krystaly červené od hematitem zbarveného fantómu. Nezřídka jsou lesklé a průhledné. Velikost je běžně do jednoho centimetru, ale ani větší nejsou výjimkou. Kromě toho se dá nalézt i typ fluoritu, kdy na běžný průhledný žlutý krystal narůstá kůra mladšího bezbarvého fluoritu se zaoblenými hranami, a to v krystalech nebo jejich úlomcích až do tří centimetrů.
 
Naposledy jsem lokalitu navštívil v dubnu a září 2010 a pokračoval  v průzkumu dalších dobývek. Vytipoval jsem si jednu na pravém svahu, obnažil dvě žíly fluoritu mocné kolem 30 cm. Po několika hodinách práce poskytly obě žíly hezké dutinky s xx fluoritu běžně kolem 10 mm, max až 30 mm. Jelikož zde byla žíla odkyta mělce pod povrchem, jsou xx často bez lesku a korodované. Na nich se ojediněle vyskytly růžicovité agregáty hnědých xx barytu, až 20 mm velké. Byl jsem zkontrolovat také výše zmíněnou stěnu s drúzami fluoritu, bohužel, kvalitní partie již byly sběrateli odtěženy. Je nutné zmínit, že vstup do propadlin je oficiálně zakázán a pohyb v jejich prostoru je značně nebezpečný (hrozí pády, propady a závaly), proto nelze nezkušeným osobám sběr minerálů na této lokalitě doporučit.
 
Průzkum lokality můžu hodnotit jako velice úspěšný. Fluorit se zde dá stále sbírat a to v krystalovaných ukázkách velice dobré kvality. Je to povzbudivé zjištění také proto, že dnes je lokalit s krystaly fluoritu v České republice jen několik a toto číslo bude v budoucnu nejspíš klesat. Přesto je zde stále naděje na objevení lokalit nových a nálezy z poslední doby to jen potvrzují.

Roman Gramblička


Literatura

Pauliš P. (2000): Nejzajímavější mineralogická naleziště Čech. - Kuttna, Kutná Hora
Fengl M (1999). Mineralogie těžených fluoritových ložisek. - Minerál, č.1, č.3
Fengl M (1998). Mineralogie těžených fluoritových ložisek. - Minerál, č.2, č.4, č.6
drúza xx fluoritu, foto 28x21mm
drúza xx fluoritu, foto 28x21mm
drůza xx fluoritu, foto 36x27mm
drůza xx fluoritu, foto 36x27mm
single krystal 18x14mm
single krystal 18x14mm
xx do 15mm
xx do 15mm
Zhluk zaoblených xx, foto 50x35mm.
Zhluk zaoblených xx, foto 50x35mm.
xx do 8mm, foto 36x27mm
xx do 8mm, foto 36x27mm
xx max 13mm
xx max 13mm
Drůza krychlových xx o hraně až 20 mm, foto 160 x 120 mm.
Drůza krychlových xx o hraně až 20 mm, foto 160 x 120 mm.
ledvinité (sférické) agregáty neurčeného jílového minerálu (100x75mm)
ledvinité (sférické) agregáty neurčeného jílového minerálu (100x75mm)
Mělká propadlina na pravém svahu údolí.
Mělká propadlina na pravém svahu údolí.
Propadlé dobývky se táhnou stovky metrů.
Propadlé dobývky se táhnou stovky metrů.
Odkryv fluoritových žil v mělké propadlině.
Odkryv fluoritových žil v mělké propadlině.
 Hluboká dobývka na levém svahu údolí, místo s výskytem  kvalitnějších ukázek fluoritu.
Hluboká dobývka na levém svahu údolí, místo s výskytem kvalitnějších ukázek fluoritu.
Precizně vydobytá žíla fluoritu, široká do 150cm, hloubka i 10m, pravý svah v údolí.
Precizně vydobytá žíla fluoritu, široká do 150cm, hloubka i 10m, pravý svah v údolí.
28.11.2010 07:35:00
Mathiass
Copyright © Martin Virt 2007-2017, when no specific author is mentioned.
All rights reserved by authors, except when otherwise stated.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one