VEJPRTY - DŮL JEDOVÁ JÁMA

Jihovýchodně od města Vejprty v Krušných horách se nachází málo známa lokalita arzénové mineralizace. Starý opuštěný důl označovaný i jako Dreikönig leží v lesích na temeni Přísečnícké hory, asi 100m z. od lesní asfaltky. Stáří dolu není jasné a v literatuře bývá často zaměňován za stříbrnorudný důl Dreikönig, na severním okraji Nového Zvolání. Poprvé se o něm zmiňují Fritsch a Pöschl (1813 in Jangl 1957) jako o dole Dreikönigschachte, později jej uvádí Jokély (1857) jako důl Drei König. Podle něj sestává důl z těžné šachty 22m hluboké, ze které vede sledná chodba sv. směrem a z dalších dvou větracích šachet. Patrně jde o starý důl, zmáhaný v letech 1811 a 1843 (Kořan 1947) i v první polovině 20. století (důlní společností Argenta). V roce 1964 byl důl vyzmáhán pracovníky Geologického průzkumu při prospekci na fluorit, přitom bylo zjištěno, že zrudněná zóna s arzenopyritem byla sledována v délce 60 m (Velebil a Přibil, 2012).
vejp2a.jpg
vejp3a.jpg
Důl zde sledoval hydrotermálně postiženou poruchovou zónu, ve směru jz-sv, vystupující v muskovitických pararulách krušnohorské skupiny. Horniny jsou zde silně prokřemenělé a vybělené, místy jsou vyvinuté křemenné žíly. Hlavním rudním minerálem je arzenopyrit, který tvoří bohaté impregnace křemene a matečné horniny, místy přecházející téměř až v litou rudu. Na puklinách tvoří prizmatické krystaly do 5 mm, vzácně i větší, v doprovodu krystalovaného křemene a jílových minerálů. Místy jsou v rule vrostlé jednotlivé idiomorfní sloupcovité krystaly. Křemen se zde vyskytuje nejméně ve dvou generacích. Křemen I. impregnuje ruly a na puklinách tvoří prizmatické krystaly do 5 mm. Křemen II. tvoří tenké palisádovité žilky s drobnými krystalky, na které často nasedá hematit a fluorit. Vzájemné vztahy obou typů nejsou jasné, ale podle J. Boušky se žilky s fluoritem jeví jako starší než arzenopyrit. Druhým zjištěným sulfidem je pyrit, tvořící zrna a na puklinách zploštělé krystaly a agregáty do 10 mm. Poměrně častý je na tenkých křemenných žilkách hematit, tvořící zejména lesklé černé, radiálně paprsčité agregáty až 5 mm mocné, do dutin s drúzovým vývojem a občas i jednotlivé klencové krystalky nasedající na křemen. Nalezeny byly i kulovité agregáty do 5 mm složené z drobných krystalů. Na těchto žilkách se vyskytuje i fluorit, tvořící bělavé až bledě fialové kubické krystalky, max. 3 mm veliké. Ze supergénních minerálů jsou zastoupeny jen goethit a skorodit. Skorodit je na lokalitě velice hojný a ve formě bledě šedozelených bradavčitých povlaků obaluje úlomky zrudněných rul. Bouška uvádí z dolu také opál a dle tvrzení p. J. Weisbacha, bývalého zaměstnance společnosti Argenta, zde bylo nalezeno i ryzí stříbro, což naznačují i vysoké obsahy Ag v rudě, kterou nechala společnost Argenta analyzovat.
Drúza kubických krystalů fluoritu, fov 12x10 mm
Drúza kubických krystalů fluoritu, fov 12x10 mm
Dokonalý klencový krystal hematitu v dutině křemenné žilky, fov 3,5x2,5 mm
Dokonalý klencový krystal hematitu v dutině křemenné žilky, fov 3,5x2,5 mm
Do dnešního dne se zachovaly dvě blízko sebe ležící šachty se zachovanou výdřevou, zakryté betonovými kryty. Bohužel, většina haldového materiálu byla rozvezená. Přesto lze v terénu kolem šachet najít typické ukázky zdejšího zrudnění, včetně všech popisovaných minerálů. Asi 500m sv. směrem se v lese nachází zasucené ústí štoly, která patrně také sledovala zmiňovanou zrudněnou zónu.
Roman Gramblička
Typická ukázka rudniny s bohatě vtroušeným arzenopyritem, fov 80x65 mm
Typická ukázka rudniny s bohatě vtroušeným arzenopyritem, fov 80x65 mm
Žilka lesklého paprsčitého hematitu v hornině, fov 70x52 mm
Žilka lesklého paprsčitého hematitu v hornině, fov 70x52 mm
Bradavčitá krusta skoroditu, povlékající úlomek prokřemenělé ruly, fov 90x68 mm
Bradavčitá krusta skoroditu, povlékající úlomek prokřemenělé ruly, fov 90x68 mm
Prizmatické krystaly arzenopyritu, největší 6x2,5 mm, na puklině rudy, fov 27x20 mm
Prizmatické krystaly arzenopyritu, největší 6x2,5 mm, na puklině rudy, fov 27x20 mm
Literatura:
JANGL L. (1957): Zpráva o výsledcích báňskohistorického výzkumu Vejprty. MS, archív Geofond Praha P 8807
JOKÉLY J. (1857): Die geologischen Beschaffenheit des Erzgebirges im Saazer Kreis in Böhmen. Jahrbuch der kaiserlich-königlich Geologischen Reichsanstalt (Wien) 8, 516-607
KOŘAN J. (1947): Historická zpráva o Vejprtském dolování. MS, Archív geofond Praha P 314
VELEBIL D., PŘIBIL M. (2012): Historické stříbrnorudné ložisko Vejprty v Krušných horách: geologické, ložiskové a mineralogické poměry, topografie dolů a historie dolování. Bull. mineral.-petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha) 20, 1, 63-82
20.12.2012 14:33:00
Mathiass
Copyright © Martin Virt 2007-2017, when no specific author is mentioned.
All rights reserved by authors, except when otherwise stated.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one