Na rozdíl od sousedního Jáchymova to s dolováním v údolí Plavenského potoka nebylo nikdy moc slavné. V první polovině 19. století je zde uváděn všehovšudy jen jeden důl Graf Friedrich s několika málo zaměstnanci a občasnou těžbou stříbrných a železných rud. Z počátku 20. století se pak dochovala mapa dolu Urania. Ten sice patřil pod železnorudné doly hraběte Silva-Tarouca, ale z názvu dolu je už zcela zřejmé, co bylo předmětem těžby a jakým směrem se vývoj zdejšího hornictví ubíral. Ten nabral obrátky ihned po skončení druhé světové války, kdy se o Jáchymovský uran začal zajímat Sovětský svaz, který „osvobozoval“ jáchymovské doly tak dlouho, dokud nebyla podepsána „dohoda“ podle které veškerá uranová ruda putovala na východ a to nejen z oblasti Jáchymova, ale i z celého Československa a postupně i z celého tehdejšího východního bloku. Jáchymov patřil ve své době mezi jediná dvě okamžitě využitelná ložiska uranové rudy na světě, a protože na tom druhém v Kongu už těžili Američané, obrátila se Stalinova pozornost právě sem. Po únoru 1948, kdy si naši soudruzi padli kolem krku s těmi sovětskými, tak začíná neblaze proslulé Jáchymovské peklo. Celá oblast dolů se stává uzavřenou zónou, obyvatelstvo obcí je vystěhováno nebo podřízeno přísným omezením. V Plavenském údolí byla pod sovětským vedením otevřena a prozkoumána všechna stará díla, ale bohužel se nedochovalo přiřazení jejich historických názvů, protože bylo zřejmě nemyslitelné, aby se dílo dále jmenovalo po nějakém feudálovi, případně neslo v názvu jméno suroviny, jejíž těžba byla přísně střeženým státním tajemstvím. Veškerá díla tak byla pouze číslována, pouze u třech se kromě čísla vyskytuje i pojmenování podle německého názvu obce Plavno - Holzbach. Nad údolím u bývalé obce Hanušovice byl v roce 1950 uveden do provozu tábor nucených prací a vedle něj započala výstavba dolu Plavno a hloubení jámy Vladimír. Zvláště v zimě zde panovaly tvrdé podmínky, na které nebyl tábor vybaven, a proto byl po necelém roce opět zrušen a některé objekty využity pro potřeby dolu
Letecký snímek tábora nucených prací a jámy Vladimír dolu Plavno nad obcí Hanušovice z roku 1952. Přestože je okolo tábora stále rozpoznatelné oplocení se strážními budkami, síť vyšlapaných pěšinek dává jasně najevo, že v této době již neplnilo původní účel. Naproti tomu oplocení důlního areálu se zdá být stále funkční. Halda do ukončení těžby narostla na mnohonásobnou velikost, ale v současnosti na ní není žádný odkryv čerstvého materiálu.
Letecký snímek tábora nucených prací a jámy Vladimír dolu Plavno nad obcí Hanušovice z roku 1952. Přestože je okolo tábora stále rozpoznatelné oplocení se strážními budkami, síť vyšlapaných pěšinek dává jasně najevo, že v této době již neplnilo původní účel. Naproti tomu oplocení důlního areálu se zdá být stále funkční. Halda do ukončení těžby narostla na mnohonásobnou velikost, ale v současnosti na ní není žádný odkryv čerstvého materiálu.
Důl měl na jámě Vladimír osm pater a na druhém byl propojen dvěma překopy s Plavenským údolím. Jižní překop směřoval od jámy Vladimír, na severním byla v roce 1957 zprovozněna slepá jáma, která sahala ještě o dvě patra hlouběji. Těžilo se zde až do roku 1962 a rozsah těžby můžete vidět na následujícím obrázku.
Zjednodušená mapka dolu Plavno v úrovni druhého patra. Modře hlavní dopraví důlní díla, žlutě důlní díla ražená po žilách.
Zjednodušená mapka dolu Plavno v úrovni druhého patra. Modře hlavní dopraví důlní díla, žlutě důlní díla ražená po žilách.
Těženy zde byly žíly převážně severo-jižního směru, označované dříve jako půlnoční, procházející přeměněnými horninami pláště karlovarského plutonu, který je tvořen převážně svory. Na rozdíl od blízkého Jáchymova ale obsahovala většina žil jen starší uranovou mineralizaci. Mladší pětiprvková mineralizace As-Ag-Bi-Co-Ni se zde vyskytovala velice vzácně.
Zvláště v počátku ale byla efektivita těžby v celém Jáchymovském revíru naprosto zoufalá. Nebyly zavedeny vhodné technologické postupy těžby a docházelo ke ztrátám až poloviny uranové rudy, protože ta se přebírala ručně přímo na dobývkách a spousta jí skončila v zakládce. K tomu navíc přispěly i občasné sabotáže zde pracujících politických vězňů, kteří naschvál zaměňovali vozíky s hlušinou za vozíky s rudou, kterou se pak snažili vysypat na haldu. Místa ukládání z doby provozu vězeňského tábora jsou dnes hluboko v tělesech hald, ale díky nedokonalému třídění zde můžeme i dnes najít vzorky uranové rudy - uraninitu a občas i některých sekundárních minerálů. Ideálním místem je halda štoly č.8 v Plavenském údolí, která byla v minulých letech intenzivně odtěžována a nakonec upravena do stupňovitého tvaru kvůli stabilitě.
Stupňovitě rekultivovaná halda štoly č.8 dolu Plavno
Stupňovitě rekultivovaná halda štoly č.8 dolu Plavno
Je tak dostupná obrovská plocha čerstvého materiálu z různých časových období těžby, ale bohužel, bez detektoru máte jen minimální šanci odlišit hroudu rezavě hnědého bahna od kusu uraninitu v něm obaleného. S detektorem je to ale jiné kafe. Na začátku roku jsem koupil z armádního výprodeje zcela funkční intenzimetr IT-65, který je díky bytelnému „military“ provedení na takovéto rytí v zemi naprosto ideální i když se trochu pronese. Nepředstavujte si ale, že se postavíte před haldu, namíříte sondu před sebe a vydáte se za nejsilnějším zdrojem záření. Z takovéto vzdálenosti změříte pouze obecnou úroveň záření v prostoru haldy, která není nijak závratná, zaznamenáte zhruba jen o polovinu více impulsů než u vás doma v obýváku. Na směrové zaměření zdroje gama záření také můžete zapomenout, spolehlivě proletí vámi i sondou z jakéhokoliv směru. Efektivně lze vyhledávat tak do 30cm ale pokud chcete mít opravdu jistotu, že vám nic neuteče, musíte jít maximálně na 10. Takže je to docela otrava tímto způsobem prohledávat několik set metrů čtverečních kousek po kousku, ale zato si pak můžete vychutnat ten pocit, když místo občasných impulsů dostanete pořádnou gama-sprchu a ze stěny vyloupnete nápadně těžkou zabahněnou hroudu.
Uraninit - důl Plavno, halda štoly č.8, velikost vzorku 8cm
Uraninit - důl Plavno, halda štoly č.8, velikost vzorku 8cm
Na haldě lze nalézt úlomky křemenné žiloviny bohatě prorostlé pyritem
Na haldě lze nalézt úlomky křemenné žiloviny bohatě prorostlé pyritem
...nebo přímo celou část křemen-pyritové žíly
...nebo přímo celou část křemen-pyritové žíly
Celá horní polovina tohoto vzorku je tvořena uraninitem bohatě prostoupeným několika druhy sekundárních minerálů. Celistvé části uraninitu jsou pokryté pouze bělavým povlakem. Spodní část vzorku je tvořena nafialovělým rohovcovitým křemenem se zrny pyritu a chalkopyritu. Délka vzorku je 12cm
Celá horní polovina tohoto vzorku je tvořena uraninitem bohatě prostoupeným několika druhy sekundárních minerálů. Celistvé části uraninitu jsou pokryté pouze bělavým povlakem. Spodní část vzorku je tvořena nafialovělým rohovcovitým křemenem se zrny pyritu a chalkopyritu. Délka vzorku je 12cm
Detail předchozího vzorku
Detail předchozího vzorku
Radiálně paprsčité agregáty a povlaky na vzorku tvořeném směsí uraninitu a pyritu, FOV přibližně 8mm
Radiálně paprsčité agregáty a povlaky na vzorku tvořeném směsí uraninitu a pyritu, FOV přibližně 8mm
Vzorek uraninitu pokrytý krystalky U-sekundáru.
Vzorek uraninitu pokrytý krystalky U-sekundáru.
IT-65 v akci. Jak je vidět na ukazateli, fyzikální metody vyhledávání minerálů fungují i v zimě. Jen je nutné vysekat celou zmrzlou hroudu, aby se vzorek nepoškodil. Ten větší byl tvořen směsí uraninitu a zvětralého pyritu ale po rozmrznutí se bohužel zcela rozpadl (rozpad je myšlen mechanicky, nikoli jaderně).
IT-65 v akci. Jak je vidět na ukazateli, fyzikální metody vyhledávání minerálů fungují i v zimě. Jen je nutné vysekat celou zmrzlou hroudu, aby se vzorek nepoškodil. Ten větší byl tvořen směsí uraninitu a zvětralého pyritu ale po rozmrznutí se bohužel zcela rozpadl (rozpad je myšlen mechanicky, nikoli jaderně).
Doporučuji vzorky maximálně očistit na místě anebo si pak schválně zkuste změřit aktivitu umyvadlového sifonu, až si je umyjete doma. Co se týká skladování radioaktivních vzorků, tak nejnebezpečnější není vydávané gama záření, ale alfa záření radonu vznikajícího rozpadem uranu a rádia. Pokud nejsou skladovací prostory trvale odvětrávány, dochází k rychlému nárůstu koncentrace tohoto nebezpečného plynu. Alfa částice mají sice minimální dolet, ale tím hůř pro nás, protože veškerou svojí ionizující energii předají na velice krátké dráze. Pokud k rozpadu radonu dojde na styku s tkáněmi, např. v plicích, je to pro okolní buňky zásah opravdu těžkým kalibrem. Tím ale vše nekončí, protože další produkty rozpadové řady uranu již mají pevné skupenství, takže v plicích pěkně zůstanou a na rozdíl od chemicky inertního radonu se jedná o látky značně toxické, jako například olovo, nebo polonium. Hlavně se ale jedná o nestabilní izotopy, které si ještě párkrát zazáří, než dosáhnou podoby stabilního olova. Podobně nebezpečné je i vdechování prachu, ale nepředpokládám, že by někdo do nalezených vzorků tloukl tak, až by se kolem prášilo.
Posledním rizikem speciálně tohoto naleziště je včelín stojící přímo pod haldou, jehož „aktivita“ mimo zimní období zcela znemožňuje pěší přístup po cestě a znepříjemňuje pobyt na prvních dvou etážích. Vůbec mi ale nejde do hlavy, co na té haldě šutrů včely vlastně hledají, krom toho že chtějí člověka sežrat.
Teď potvory spí
Teď potvory spí
Martin Kunz
 
Literatura:
ZEPHAROVICH, Victor Leopold. Mineralogisches Lexicon für das Kaiserthum Österreich: Svazek 1. Vídeň, 1859
RITTER VON HAUER, Franz a Franz FOETTERLE. Geologische Übersicht der Bergbaue der österreichischen Monarchie. Vídeň, 1855.
VOGL, Josef Florian. Gangverhältnisse u. Mineralreichthum Joachimsthals: Mit einer geognost. Karte. Teplice, 1856.
DIAMO, státní podnik odštěpný závod SUL. Zprávy o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. SUL za roky 2009 - 2013. Dostupné z: http://www.diamo.cz/
PLUSKAL, Oskar. Poválečná historie jáchymovského uranu. In: Praha, 1998. Czech Geological Survey Special Papers, No.9. Dostupné z: http://www.geology.cz/spec-papers/obsah/no9
HLOUŠEK, Jan. Jáchymov: horský urbanistický skvost, který o návštěvníky nestojí... [online]. [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.jachymov-joachimsthal.cz/
ČESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA: Mapový server [online]. [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.geology.cz/extranet/mapy/mapy-online/mapove-aplikace
GOOGLE ,GEODIS Brno. Ortofotomapa [online]. [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: Google Earth
Historická ortofotomapa CENIA 2010 a GEODIS BRNO, spol. s r.o. 2010, podkladové snímky VGHMÚř Dobruška 2009. Dostupné z: http://kontaminace.cenia.cz
03.03.2015 13:03:00
Mathiass
Copyright © Martin Virt 2007-2017, when no specific author is mentioned.
All rights reserved by authors, except when otherwise stated.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one