Podrobně popsat toto unikátní krušnohorské naleziště, by v rozsahu těchto stránek nebylo vůbec jednoduché, protože se jedná o desítky místních lokalit na několika typech rudních žil, greisenu, pegmatitovém tělese a v kontaktních zónách žulových intruzí. V neposlední řadě je zajímavé i výskytem sekundárních minerálů vznikajících na odvalech po středověké těžbě. Soustředit se tak budu pouze na několik z nich, které jsou dobře přístupné, a k nalezení slušných vzorků na nich nebudete potřebovat bagr, trhací práce ani výcvik báňského záchranáře.
Bohatství zdejších nalezišť je předmětem zájmu lidstva od chvíle, co naši předci zjistili, že mlátit se po hlavě něčím kovovým je mnohem účinnější, než totéž činit kamenem. Původ tohoto bohatství pochází ze žulových intruzí, které pronikly rulovým masivem v době variského vrásnění, kdy nedaleko odtud probíhala sopečná aktivita vulkánu, známého jako Teplicko-Altenberská kaldera, k jehož pozůstatkům patří masivy teplického ryolitu a flájského granitu, jakož i četné žíly žulových porfyrů. Ve vrcholech žulových intruzí, které se v době vzniku nacházely nepříliš hluboko pod zemí, docházelo vlivem poklesu tlaku k uvolňování horkých roztoků, které koncentrovaly rudní minerály. Působením těchto roztoků na vrcholky granitů a jejich metamorfní plášť došlo ke vzniku greisenů, bohatých zejména na kasiterit. Chladnoucí žulová tělesa i plášť okolních rul pak pronikaly četné rudní křemenné žíly s proměnlivou minerální výplní. Některá z těchto těles se postupem eroze dostala až na povrch, jako například v revíru Preisselberg, a jiná zůstala hezky skrytá pod zemí, jako v revíru Knödel. K hlavním minerálům greisenů a rudních žil patří křemen, lithné slídy, topaz, fluorit, kasiterit, apatit, wolframit a jílové minerály, dále pak chalkopyrit, arzenopyrit, bizmut, bismutinit, molybdenit, tennantit a scheelit. Společenství minerálů doplňujě poměrně pestrá paleta sekundárních minerálů.
První ze známých lokalit je výchoz žíly Lukáš. Tato žíla má sice délku několika kilometrů, ale protože je silně tektonicky porušená, vystupuje na povrch jen v určitých úsecích a ne všude je také odkryta. Lokalita se nachází nad ulicí Hornická stezka nad historickým centrem Krupky. Žíla zde vystupuje v úseku 250m dlouhém, rozděleném příčnými zlomy na několik částí a probíhá přibližně rovnoběžně nad lesní cestou vedoucí v levém svahu (v pohledu po proudu potoka) nad ulicí Hornická stezka. Základní žilovinu tvoří masivní křemen s drúzovými dutinami, místy na okrajích s typickými lemy wolframitu. Hojně se zde vyskytuje Li-slída v podobě lupenitých agregátů, šestibokých tabulek a sloupečků, apatit v podobě od šedozelených agregátů až po dokonalé zelené krystaly v dutinách. Dále je běžný fluorit, který zde tvoří pro Krupku neobvyklé světle zelené oktaedry. Kasiterit je převážně zrnitý. Ze žíly je uváděna celá řada dalších minerálů, ty se ale vztahují zejména na úseky dříve těžené ve štole Martin, která je dnes zpřístupněna veřejnosti. Naopak exkurzi do štoly Lukáš přímo pod lokalitou důrazně nedoporučuji, důvod je vidět z fotografie pořízené průletovým okénkem a netřeba to dále komentovat.
Pohled na část výchozu žíly Lukáš. Přibližně v polovině vzdálenosti ke skalnatému hřebenu v pozadí žíla odskakuje o několik desítek metrů nahoru a po dalším odskoku na hřebeni pokračuje za ním do údolí Krupského potoka.
Pohled na část výchozu žíly Lukáš. Přibližně v polovině vzdálenosti ke skalnatému hřebenu v pozadí žíla odskakuje o několik desítek metrů nahoru a po dalším odskoku na hřebeni pokračuje za ním do údolí Krupského potoka.
Apatit v dutině křemene, velikost krystalu 5x4 mm, žíla Lukáš
Apatit v dutině křemene, velikost krystalu 5x4 mm, žíla Lukáš
Apatit se často vyskytuje v agregátech spolu s Li-slídou, velikost krystalu apatitu 3mm, žíla Lukáš
Apatit se často vyskytuje v agregátech spolu s Li-slídou, velikost krystalu apatitu 3mm, žíla Lukáš
Pohled průletovým okénkem do úvodní části štoly Lukáš hovoří za vše. Pro návštěvu podzemí raději volte nedalekou prohlídkovou štolu Martin, a pokud chcete zažít opravdový středověký důl na vlastní kůži, doporučuji zajet do nedalekého Mikulova na prohlídku dolu Lehshafter.
Pohled průletovým okénkem do úvodní části štoly Lukáš hovoří za vše. Pro návštěvu podzemí raději volte nedalekou prohlídkovou štolu Martin, a pokud chcete zažít opravdový středověký důl na vlastní kůži, doporučuji zajet do nedalekého Mikulova na prohlídku dolu Lehshafter.
Další velice známou lokalitou je výchoz křemen-molybdenitového pně nad štolou Prokop. Tento útvar je pokračováním tělesa neobvyklého pegmatitu. Pegmatit tvoří několik metrů mocnou kupoli nad slepou intruzí greisenizované žuly a byl v minulém století spolu s molybdenitem předmětem těžby. Na lokalitu se dostanete nejlépe po lesní cestě od Hornické stezky. Na křížení s lanovkou vystoupáte podél ní o jednu lesní cestu výše a po té se dáte přibližně 100m vpravo. Zde se nachází rozsáhlá pinka po povrchové i hlubinné těžbě molybdenitu. Při průzkumu hlubších částí křemenného pně bylo nalezeno i zmiňované pegmatitové těleso, později otevřené štolami Prokop a Barbora, které najdete na běžné turistické mapě o něco níže. Z minerálů, jak název napovídá, je nejvýznamněji zastoupen molybdenit v podobě nepravidelných lístků v křemení, vzácněji v podobě šestibokých tabulek v jeho dutinách. Zvětráváním molybdenitu vznikají na puklinách žlutozelené povlaky ferrimolybditu a vzácněji drobné červené krychličky florencitu –(Ce). Dalším významným minerálem je topaz, který na křemenných žilkách pronikajících do okolních jemnozrnných rul vytváří běžně půl centimetru velké čiré krystaly, zejména v dutinách vyplněných jílovými minerály. V menší míře se zde vyskytuje kasiterit, wolframit, nebo apatit. Výbavu pro tuto lokalitu určitě doplňte pořádnou palicí, zvláště rula je zde velice pevná.
Šestiboké tabulkovité krystaly molybdenitu v dutině křemene o velikosti do 1cm, křemenný peň
Šestiboké tabulkovité krystaly molybdenitu v dutině křemene o velikosti do 1cm, křemenný peň
Rulou v těsném okolí křemenného pně pronikají četné křemenné žilky s hojným topazem. Přímo v křemenných žilkách nemají krystaly dostatek prostoru k růstu, zato z jílových dutin je možné je vypreparovat téměř dokonalé
Rulou v těsném okolí křemenného pně pronikají četné křemenné žilky s hojným topazem. Přímo v křemenných žilkách nemají krystaly dostatek prostoru k růstu, zato z jílových dutin je možné je vypreparovat téměř dokonalé
Molybdenit-živcový důl tvoří kromě výchozu křemenného pně i další čtyři, dnes již nepřístupné štoly. Tři z nich, Prokop, Barboru a Večerní Hvězdu najdete na běžné turistické mapě. Čtvrtá Václav je 20m pod Barborou a právě z její haldy je tato ukázka apatitu s cinvalditem na křemeni. Krystal apatitu má velikost 4mm
Molybdenit-živcový důl tvoří kromě výchozu křemenného pně i další čtyři, dnes již nepřístupné štoly. Tři z nich, Prokop, Barboru a Večerní Hvězdu najdete na běžné turistické mapě. Čtvrtá Václav je 20m pod Barborou a právě z její haldy je tato ukázka apatitu s cinvalditem na křemeni. Krystal apatitu má velikost 4mm
Poslední lokalitou je halda dolu Maria Himmelfahrt (Nanebevzetí panny Marie), která se nachází na samém východním okraji revíru Knödel, kam se dostanete opět po cestě od ulice Hornická stezka. Rozsáhlé pinkoviště se nachází u lesní cesty, přibližně 600m za křížením s lanovkou. Pro přesnější lokalizaci si důlní dílo raději vyhledejte v mapách České geologické služby. Důl byl založen na křemenných žilách s obsahem kasiteritu, wolframitu, na kterých se vyskytují i mnohé další minerály jako fluorit, chalkopyrit, bizmutinit, nebo bizmut. O těchto dolech je k dispozici jen velmi málo informací, ale jako většina dalších, byly založeny na křemenných žilách s cínovým zrudněním. Na některých haldách lze najít poměrně pestrou asociaci minerálů. Kromě drúzového křemene, cinvalditu, fluoritu a kasiteritu se zde vyskytují wolframit, scheelit, apatit, bizmut, bismutinit, chalkopyrit, arzenopyrit, koechlinit, malachit a brochantit.
Wolframit v křemeni, vzorek 58x40 mm; Maria Himmelfahrt
Wolframit v křemeni, vzorek 58x40 mm; Maria Himmelfahrt
Zrno chalkopyritu v křemeni, 8mm velké; Maria Himmelfahrt
Zrno chalkopyritu v křemeni, 8mm velké; Maria Himmelfahrt
Oktaedry scheelitu 3 mm velké s fluoritem a jehlicí bizmutinitu; Maria Himmelfahrt
Oktaedry scheelitu 3 mm velké s fluoritem a jehlicí bizmutinitu; Maria Himmelfahrt
Zaoblené zrno bizmutu, 7 mm velké v křemeni; Maria Himmelfahrt
Zaoblené zrno bizmutu, 7 mm velké v křemeni; Maria Himmelfahrt
Martin Kunz, Roman Gramblička
28.03.2014 12:56:00
Mathiass
Copyright © Martin Virt 2007-2017, when no specific author is mentioned.
All rights reserved by authors, except when otherwise stated.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one