JÁCHYMOV - EVA

Po obou stranách pravostranného přítoku Eliášova potoka nad osadou Zálesí nedaleko Mariánské (nezaměňujte se Zálesím v Rychlebských horách) se nachází dva velice rozsáhlé odvaly bývalého dolu Eva, založeného v padesátých letech jako součást Jáchymovského uranového šílenství. Teprve při pohledu z haldy směrem na sever k dolům Eliáš a Eduard si uvědomíte obrovský rozsah zdejší těžby, kdy pod haldami dolů a usazovacími nádržemi úpraven doslova mizela celá údolí. O to více je zarážející, že areál dolu Eva byl v 80. letech přestavěn na školu v přírodě, což lze považovat za vrchol normalizační demagogie při propagaci Jáchymovska coby lázeňského a rekreačního kraje ve snaze vymazat z paměti národa vzpomínky na temná období jeho minulosti.
Jeden z odvalů dolu Eva je průběžně odtěžován na kamenivo a tak je zde stále dostatek čerstvého materiálu. Lokalita je velice dobře přístupná a tak musíte počítat s tím, že označení za čerstvý je velice relativní a každý šutr ležící na povrchu zcela jistě už viděl někdo před vámi. Zkusil jsem tedy projít haldu s detektorem ve snaze najít to, co lidskému zraku doposud unikalo, ale kromě pár kousků nevzhledného kusového uraninitu jsem nenašel skoro nic. Dají se zde ale vcelku hojně najít úlomky dolomitové žiloviny s častými dutinkami vyplněnými dolomitovými krystalky, občas i nějaký chalkopyrit a fialový fluorit. Nakonec jsem usoudil, že kdybych haldu prošel jen s kladivem a ne s detektorem, a místo na „budík“ koukal spíš po kamenech, určitě bych toho našel mnohem víc. Když jsem nakládal skromné nálezy do auta, jen tak jsem si je chtěl pro jistotu ještě jednou proměřit, ale detektor mi začal ukazovat dost vysoké hodnoty a to jsem všechen nalezený uraninit nechal na haldě. Vzorky byly OK, nic zbytečně radioaktivního jsem si domů nenesl, ale hned vedle auta ležela v příkopu hromada kamenů, jak je sběratelé během času nanosili dolů z haldy. Do setmění zbývala ještě tak hodina a tak jsem začal škarpu systematicky prohledávat a nestačil se divit. Vzorky zde zahozené byly asi tak desetkrát lepší než to, co jsem našel nahoře na haldě. Kromě několika kusů uraninitu, který jsem musel vyhodit stranou, aby mi neblbnul detektor, zde byla spousta uranových sekundárů, dolomity, nebo kalcity. Jenže pak se začaly objevovat vzorky, o které jsem nahoře ani nezavadil. Když jsem pak narazil na rubelity a andalusity typické pro Krumlovsko, nebo Vysočinu, na chyzokol a chalkotrichit v melafyru ze Studence a na lebníčky hematitu nejspíše z Hradiště, došlo mi, že si tu někdo vypucoval auťák. Dokonce jeden moc hezký vzorek pyritu měl na sobě už i evidenční číslo :-) Jen se u většiny bohužel nedozvím, odkud pocházejí. A s tím vznikl další problém, jaké fotografie vybrat k tomuto článku. Nálezy přímo z haldy, jak už jsem psal, stály za starou bačkoru, takže nakonec jsem vybral pouze ty, které jsou sice ze škarpy, ale odpovídají tomu, co jsem našel i nahoře.
Asi týden po mně navštívil haldu i kolega Roman, který pátral zejména po ukázkách fluoritu. Fluorit je zde relativně častý a to ve dvou paragenezích: v první jsou to křemen-živec-karbonát-fluoritové žíly, představující patrně pozdní stádium greisenizačních procesů a ve druhé jsou to křemen-dolomitové žíly s hematitem, uraninitem a tmavým fluoritem. Fluorit z prvního typu tvoří tenké i mocnější žilky a je převážně zrnitý, světle zbarvený (čirý, zelený, fialový), v dutinách tvoří převážně krychle. Fluorit druhého typu tvoří tmavě fialová až černá zrna a krystaly (varieta Antozonit), zarůstající do dolomitu, který je nutno odleptat. Krystaly mají tvar rombododekaedru, jeho spojky s krychlí, anebo se jedná o hojnoploché „kulaté“ spojky krychle a čtyricetiosmistěnu. Často se jedná i o paralelní srostlice více krystalů. Po přezkoumání celé haldy se mu nakonec povedlo najít hezké drúzy tmavého fluoritu s krystaly do 6mm. Unikátní však byl nález balvanu brekcie s hojnými křemen-fluoritovými žilkami prvního typu, kde v jedné dutině se po odleptání dolomitu ukázaly dokonalé světle fialové krychle 5 – 12 mm (!) velké, nasedající na krystalky křemene v doprovodu kuliček hematitu. I Romanovi se pod haldou na jedné z kupiček odložených vzorků podařilo najít „cizorodý“ materiál, konkrétně hezkou drúzu příbramského pyromorfitu a téměř 1cm velký torbernit, patrně z Harachova.

 
Drůza mírně radioaktivní variety fluoritu - antozonitu. Vyleptáno z dolomitu. Délka vzorku je 9cm. Krystaly se zdají být černé, ale na štěpných hranách je proti světlu vidět sytě fialová barva.
Drůza mírně radioaktivní variety fluoritu - antozonitu. Vyleptáno z dolomitu. Délka vzorku je 9cm. Krystaly se zdají být černé, ale na štěpných hranách je proti světlu vidět sytě fialová barva.
Drobné krystalky fluoritu mají tvar krychle, větší jsou tvořeny srůstem drobných krychliček do tvaru krychle. Detail předchozího vzorku.
Drobné krystalky fluoritu mají tvar krychle, větší jsou tvořeny srůstem drobných krychliček do tvaru krychle. Detail předchozího vzorku.
Největší krystaly fluoritu jsou ve tvaru spojky krychle a dodekaedru složené z drobných krychliček. Detail vzorku z prvního obrázku.
Největší krystaly fluoritu jsou ve tvaru spojky krychle a dodekaedru složené z drobných krychliček. Detail vzorku z prvního obrázku.
Mezi krystaly fluoritu sedí i tento "zelenáč". Detail vzorku z prvního obrázku
Mezi krystaly fluoritu sedí i tento "zelenáč". Detail vzorku z prvního obrázku
Nejlepší vzorek fluoritu s velkými krychlemi odleptanými z dolomitu, rozměry vzorku jsou 88x66mm
Nejlepší vzorek fluoritu s velkými krychlemi odleptanými z dolomitu, rozměry vzorku jsou 88x66mm
Detail předchozího vzorku, hlavní krystal má hranu 7mm
Detail předchozího vzorku, hlavní krystal má hranu 7mm
Srostlice krystalů fluoritu až 6mm velkých na křemeni
Srostlice krystalů fluoritu až 6mm velkých na křemeni
Chalkopyrit a galenit v dolomitu. Krychlička galenitu je velká přiblišně 1mm.
Chalkopyrit a galenit v dolomitu. Krychlička galenitu je velká přiblišně 1mm.
A tohle bude nejspíše lupínek torbernitu, šířka záběru 6mm.
A tohle bude nejspíše lupínek torbernitu, šířka záběru 6mm.
Dutina vyplněná krystaly kalcitu obsahující i zrno chalkopyritu, šířka záběru 3cm.
Dutina vyplněná krystaly kalcitu obsahující i zrno chalkopyritu, šířka záběru 3cm.
Martin Kunz
 
Literatura:
DIAMO, státní podnik odštěpný závod SUL. Zprávy o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. SUL za roky 2009 - 2013. Dostupné z: http://www.diamo.cz/
PLUSKAL, Oskar. Poválečná historie jáchymovského uranu. In: Praha, 1998. Czech Geological Survey Special Papers, No.9. Dostupné z: http://www.geology.cz/spec-papers/obsah/no9
HLOUŠEK, Jan. Jáchymov: horský urbanistický skvost, který o návštěvníky nestojí... [online]. [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.jachymov-joachimsthal.cz/
ČESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA: Mapový server [online]. [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.geology.cz/extranet/mapy/mapy-online/mapove-aplikace
GOOGLE ,GEODIS Brno. Ortofotomapa [online]. [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: Google Earth
Historická ortofotomapa CENIA 2010 a GEODIS BRNO, spol. s r.o. 2010, podkladové snímky VGHMÚř Dobruška 2009. Dostupné z: http://kontaminace.cenia.cz
25.04.2015 23:02:00
Mathiass
Copyright © Martin Virt 2007-2017, when no specific author is mentioned.
All rights reserved by authors, except when otherwise stated.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one