HRADIŠTĚ U VERNÉŘOVA

Ložisko Hradiště se nachází 1km severně od stejnojmenné obce nadaleko Klášterce nad Ohří. Po obou stranách Hradišťského potoka se dochovaly četné pozůstatky po historické těžbě nepříliš kvalitních železných rud, která zde probíhala od 15. do poloviny 19. století. V průběhu I. světové války zde byly prováděny průzkumné práce, které sice nevedly k obnovení těžby železných rud, ale byly při nich objeveny fluoritové a barytové žíly. Baryt zde byl pak těžen v letech 1928-38 v západní části ložiska na Staré jámě. Roku 1943 bylo nedaleko započato s hloubením Nové jámy, ale k těžbě, která měla začít roku 1944 nakonec nedošlo. Další průzkumy byly prováděny v letech 1946-47 a 1952-57, kdy byla objevena a báňsky ověřena řada fluoritových a barytových žil. Jejich těžba probíhala od roku 1963 do roku 1977, kdy došlo k požáru slepé jámy na štole č.3. Vzhledem k nízkým zbytkovým zásobám surovin již nebylo přistoupeno k její obnově a těžba na ložisku byla definitivně ukončena.  
Pohled na haldu štoly č.3, která byla v roce 2013 zčásti odtěžena. V průběhu prací zde byly unikátní možnosti sběru. Dnes je těžební stěna srovnána do svahu a zakryta zeminou, ale sbírat lze i na jiných částech haldy.
Pohled na haldu štoly č.3, která byla v roce 2013 zčásti odtěžena. V průběhu prací zde byly unikátní možnosti sběru. Dnes je těžební stěna srovnána do svahu a zakryta zeminou, ale sbírat lze i na jiných částech haldy.
Mycí linka - v místě spadlého stromu se potok zakusuje do haldy štoly č.1
Mycí linka - v místě spadlého stromu se potok zakusuje do haldy štoly č.1
Na ložisku se nachází celkem 9 báňsky ověřených rudních žil, které jsou uloženy v komplexu rul a svorů krušnohorského krystalinika, které je v jejich okolí značně přeměněné. Kromě přeměny související se vznikem žil, jsou okolní horniny rozloženy i druhotně působením agresivních produktů větrání pyritu. Žíly jsou čočkovité, nepravidelné, místy tvoří žilník a  jejich textura je páskovaná, masivní, nebo brekciová. Mocnost se pohybuje od několika cm do 1,5m. Podle minerálního složení je možné je rozdělit na:
 
- barytové
- fluoritové s barytem a křemenem
- hematitové
- fluorito-pyritové s barytem a křemenem (hlavní žíla)
Přibližný průběh žil a poloha důlních děl na ložisku Hradiště. Žíly ve východní části mezi štolou č.5 a slepou jámou včetně hlavní žíly, která je znázorněna silněji, nevychází na povrch.
Přibližný průběh žil a poloha důlních děl na ložisku Hradiště. Žíly ve východní části mezi štolou č.5 a slepou jámou včetně hlavní žíly, která je znázorněna silněji, nevychází na povrch.
Z žilných minerálů se nejčastěji vyskytují fluorit, baryt, křemen, pyrit, vzácně  markazit, dále goethit, chalkosin a s ním související povlaky malachitu. Na žilách z hematitem se běžně vykytuje i siderit. Z mineralogického hlediska je ložisko významné především výskytem hematitu ve formě radiálně paprsčitých agregátů - lebníků, jejichž úlomky lze běžně nalézt, vzácně se vyskytují i větší exempláře. Minerály lze dnes sbírat především na haldě štoly č.3, která byla v roce 2013 téměř z poloviny odtěžena na úpravu koryta Prunéřovského potoka, ale dnes jsou těžební stěny opět zarovnány a překryty zeminou. Další možnost sběru je na haldě štoly č.1, v místě kde je podemílána potokem, označovaném jako mycí linka.
Lokalita je známá především lebníky hematitu. V roce 2010 se mi podařilo nalézt exemplář o velikost 23 x 18 cm a hmotnosti 8 kg. V okamžiku nálezu spíše připomínal kus zrezivělé dělové koule, ale po 14 dnech kartáčování se mi podařilo ho dostat do tohoto stavu.
Lokalita je známá především lebníky hematitu. V roce 2010 se mi podařilo nalézt exemplář o velikost 23 x 18 cm a hmotnosti 8 kg. V okamžiku nálezu spíše připomínal kus zrezivělé dělové koule, ale po 14 dnech kartáčování se mi podařilo ho dostat do tohoto stavu.
Ztímco předchozí vzorek je z těch, které se nacházejí jednou za dlouhá léta, tyto zhruba centimetrové lebníčky hematitu byly při odtěžování haldy v roce 2013 docela hojné.
Ztímco předchozí vzorek je z těch, které se nacházejí jednou za dlouhá léta, tyto zhruba centimetrové lebníčky hematitu byly při odtěžování haldy v roce 2013 docela hojné.
Krastaly fluoritu pokryté drobnými bílými krystalky barytu, délka hrany největšího krystalu 3cm, halda štoly č.1
Krastaly fluoritu pokryté drobnými bílými krystalky barytu, délka hrany největšího krystalu 3cm, halda štoly č.1
Dutina s krystaly fluoritu do velikosti 5mm a lupenitými krystaly barytu, halda štoly č.3
Dutina s krystaly fluoritu do velikosti 5mm a lupenitými krystaly barytu, halda štoly č.3
Řez krystaly fluoritu s křemenem, velikost vzorku 4 x 7 cm, halda štoly č.1
Řez krystaly fluoritu s křemenem, velikost vzorku 4 x 7 cm, halda štoly č.1
Foto a text Martin Kunz

Literatura:
REICHMANN, František. Zprávy a studie Oblastního vlastivědného muzea v Teplicich, sv.6 : přírodní vědy, 1970. Fluoritové ložisko Hradiště (okres Chomutov), s. 21-30.
09.06.2015 22:49:00
Mathiass
Copyright © Martin Virt 2007-2017, when no specific author is mentioned.
All rights reserved by authors, except when otherwise stated.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one