HORA SVATÉHO ŠEBESTIÁNA

Lokalita ležící v silničním zářezu JV od obce byla objevena na jaře 2010. Nový úsek silnice I/7 byl sice již dávno v provozu, ale teprve tehdy mě trklo, že linie místy až 5 metrů vysokých stěn kříží směr nedalekého Císařského Pásma, kde jsem na podzim předchozího roku dokumentoval stará důlní díla. Na něm byly od 16. století dobývány stříbrné a kobaltové rudy a linie jeho pink a propadů směřuje právě sem. Stěny zářezu jsou tvořené dvojslídnými až biotitickými rulami. V místě předpokládaného křížení prochází zářezem přibližně 10m mocné mylonitové pásmo, což odpovídá i stavbě nedalekého Císařského Pásma. To ale bohužel při stavbě vedlo k nutnosti upravit svahy do sklonu a zajistit plastovými rohožemi, takže to nejlepší jsem možná prošvihnul, když jsem „nečíhal“ hned za bagrem, ale i tak je toho v zářezu dost a dává to docela slušnou představu o mineralogii zdejšího rudního revíru.
Zářez silnice I/7 před obcí Hora Svatého Šebestiána
Zářez silnice I/7 před obcí Hora Svatého Šebestiána
Jde především o strmé, křemen-fluoritové žíly S-J až JJV-SSZ směru. Hlavní žíla o mocnosti od 5 do 20 cm je zde doprovázena dalšími menšími paralelními fluoritovými žilkami. Jak křemen, tak i fluorit tvoří několik generací. Na stěny puklin nasedá sytě fialový, vyjímečně bílý nebo nazelenalý krystalický až zrnitý fluorit, tvořící v početných drúzových dutinách krystaly do velikosti 10 mm různých tvarů (především oktaedry, rombododekaedry, kulovité spojky oktaedrů a krychle. Následuje vrstvička jemně drobně krystalického křemene, na které leží (někdy může chybět) hrubší vrstva drúzového křemene s xx do 20 mm. Krystaly mají vyvinutou špičku (spojka dvou klenců).
Křemen fluoritová žíla ve stěně silničního zářezu, stav z roku 2012, dnes je výchoz zcela rozebrán a dobývání hlubších částí v celistvé rule je značně obtížné, ale nikoli nemožné. Je však nutné brát ohled na to, že pracujete v těsné blízkosti mezinárodní silnice, a také nepřidělávejte silničářům práci tím, že vyrubaný materiál necháte padat do odvodňovacího příkopu.
Křemen fluoritová žíla ve stěně silničního zářezu, stav z roku 2012, dnes je výchoz zcela rozebrán a dobývání hlubších částí v celistvé rule je značně obtížné, ale nikoli nemožné. Je však nutné brát ohled na to, že pracujete v těsné blízkosti mezinárodní silnice, a také nepřidělávejte silničářům práci tím, že vyrubaný materiál necháte padat do odvodňovacího příkopu.
Oktaedr fluoritu o hraně 12 mm
Oktaedr fluoritu o hraně 12 mm
Krystaly fluoritu do velikosti 8 mm, spojka krychle s tetrahexaedrem a spojka krychle s deltoidovým trioktaedrem
Krystaly fluoritu do velikosti 8 mm, spojka krychle s tetrahexaedrem a spojka krychle s deltoidovým trioktaedrem
Rombododekaedr flouritu o velikosti 6 mm
Rombododekaedr flouritu o velikosti 6 mm
Kulovité krystaly fluoritu o velikosti do 6mm, spojka krychle, tetrahexaedru a deltového trioktaedru
Kulovité krystaly fluoritu o velikosti do 6mm, spojka krychle, tetrahexaedru a deltového trioktaedru
Oktaedry fluoritu, velikost hrany centrálního krystalu 6,5 mm
Oktaedry fluoritu, velikost hrany centrálního krystalu 6,5 mm
Krychle fluoritu do 4 mm
Krychle fluoritu do 4 mm
Další žíla má ovšem sukcesi zcela odlišnou. Na fialový fluorit nasedá drúzový křemen, pokrytý drobně krystalickým bílým křemenem, na který nasedají xx fluoritu (rombododekaedry nebo spojení krychle s trigontetrahexaedru). Krystaly křemene jsou bílé, šedé nebo čiré, často zbarvené povlaky a inkluzemi Fe-oxidů do žluté, okrově růžové až hnědé. Fluorit je výrazně zonální.
Cca 20 m jihovýchodně od hlavní křemenné žíly se na puklině vyskytuje pyritem zrudněná, asi 2-3 cm mocná žilka složená z křemene a fluoritu, který zde kromě zrn tvoří i radiálně paprsčité agregáty s ledvinitým povrchem (určeno RTG metodou). Pyrit zde tvoří početná zrnka, žilky a dokonalé pentagondodekaedry do 2 mm.
Radiálně paprsčité agregáty fluoritu, 40 x 40 mm
Radiálně paprsčité agregáty fluoritu, 40 x 40 mm
Ve východní stěně, cca 40 m od fluoritové žíly se v rulách nachází strmá křemen-barytová žíla (přibližně VZ směru) lemovaná výrazně alterovanou rulou, složená ze tří vrstev. První se skládá z masivního bílého až šedého křemene s hematitovým pigmentem a občasnými drúzovými dutinami (zřídka i se zrnky pyritu). Střed je tvořen výrazně kavernózním křemenem s hojnými drúzovými dutinami. Třetí vrstvu tvoří lupenitý, narůžovělý baryt. Mocnost žíly je cca 15 až 20 cm.
Lupenitý baryt, 60 x 40 mm
Lupenitý baryt, 60 x 40 mm
Asi 200 m jižně od fluoritové žíly se nachází zóna alterovaných, zrudněných rul s mocností do 30 cm s výskytem zrn pyritu a černého sfaleritu, kterou na několika místech pronikají drobné křemenné žilky. Dále na jih se v rozpadavých rulách vyskytují tenké křemenné žilky s drúzovými dutinkami (místy s hematitových pigmentem), ve kterých byly nalezena lesklá černá zrnka zatím neurčeného minerálu.  
Roztroušeně se v rule, především ve spodní části lokality, vyskytují i pěkné vzorky tabulkovitého biotitu.

Roman Gramblička a Martin Kunz
Foto Roman Gramblička, Martin Kunz a Martin Virt
09.06.2015 20:37:00
Mathiass
Copyright © Martin Virt 2007-2017, when no specific author is mentioned.
All rights reserved by authors, except when otherwise stated.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one