HORA SVATÉ KATEŘINY

Na temeni Krušných hor, ve výšce 600 až 730 m.n.m., asi 11 km západně od Litvínova, leží horní městečko Hora svaté Kateřiny, které svého času patřilo k významným producentům mědi a stříbra. Dolování zde probíhalo od 15. do 18. století s obdobím rozkvětu v 16. století, kdy byla původní obec povýšena na horní město (rok 1528). Městečko se rozkládá na severozápadním cípu protáhlého hřebene městského vrchu a v údolí Kateřinského potoka po jeho západní straně.
18401840.jpg
Doly se zde nacházely po obou svazích městského vrchu a také na svazích protilehlých, na saské straně. Nejdůležitější důl Mikuláš ležel na severním svahu, další významnější díla byly Kateřina, Fröhlich Gemüth, Einigkeit a Johannes, které poddolovaly severozápadní cíp městského vrchu. Poněkud stranou leží doly Georgi, Reichgeschieber a Elias, sledující křemenné žíly pod dnešní stanicí Transgas a málo významná skupina dolů leží podél lesního potoka, jz. od obce s hlavními štolami Hans Zinken, Kreuz a Blasius.
Předmětem dolování v prostoru dolu Mikuláš byly polymetalické křemenné žíly, vázané na poruchové mylonitové zóny, v prekambrických dvouslídných ortorulách. Žíly byly tvořeny prokřemenenou mylonitovou výplní, resp. rulovou brekcii; v křemeni a mylonitu jsou vtroušeny pyrit, arzenopyrit, sfalerit a chalkopyrit, méně galenit a tetraedrit, často je přítomen fluorit a kalcit. Rudy jsou převážně jemnozrnné. Vtroušené, nepravidelné pásky rud mají mocnost 3-5 cm. Zrudnění je nesouvislé, odstavcovité až čočkovité (Bufka et al., 2004). Minoritní asociací je fluorit – barytová formace, tvořící jen drobné žilky. Nejasné postavení mají napohled jalové křemenné žíly s krystalovaným hematitem, dominující na haldách dolů pod stanicí Transgas.
Lokalitu jsem navštívil několikrát v roce 2008 a 2009 a nově letos na jaře (2012), přičemž prvé dvě návštěvy byly nejúspěšnější. Na haldách přímo nad Mikulášskou štolou se vyskytuje zrudněný materiál, tvořený převážné mylonitem a jeho brekcií s jemně vtroušenými rudami, zejména pyritem, chalkopyritem a sfaleritem, místy s tenkými drúzovými žilkami křemene, ve kterých tvoří sfalerit sytě červené kulovité krystalky kolem 1 mm velké. Řídké jsou akumulace zrnitého sfaleritu a chalkopyritu, mocné až několik cm. Relativně častý je bílý, šedý až fialový fluorit, převážně jako zrna a korodované krychle do 5 mm. Vetší krystaly (kolem 10 mm) jsou vázány na mocnější křemenné žíly, kde jsou doprovázené chalkopyritem, tvořícím krystalky a jejich srůsty až 3 mm velké. Takové vzorky jsou však v haldě dosti řídké a mne se je povedlo nalézt jen v několika exemplářích. Vrcholem byl nález menšího balvanu protkaného drúzovými žilkami křemene, ve kterém se po rozloupnutí objevily vetší dutiny s krychlemi fluoritu do 20 mm a krystaly chalkopyritu do 4 mm. Výplň některých žil tvořil bílý kalcit. Jak už jsem uvedl výše, na haldách pod plynovou stanicí se polymetalická asociace vyskytuje jen zřídka, naopak, dominují zde křemenné žíly, prakticky bez sulfidů, ale doprovázené hematitem. Jedná se o žíly nebo žilníky se silicifikací a výraznou hematitizací okolních rul. V drúzových dutinách jsou hojné krystaly křemene, zpravidla do 5 mm, zřídka i přes 10 mm velké. Hematit tvoří žilky a zrnité agregáty, na puklinách a v dutinách však často krystalizuje v podobě lesklých černých šestibokých tabulek, běžně 1 mm velkých, nejvíc však do 3 mm. Polymetalickou asociaci v kvalitnějších ukázkách lze dnes s velkou dávkou štěstí sbírat už jen u Mikulášské štoly. U štoly Johannes jsem nic zajímavého nenašel a haldy dolů Kateřina, Fröhlich Gemüth, Einigkeit nebo Terezie jsou na soukromých pozemcích a tudíž nedostupné. Haldy dolů u Lesního potoka jsem doposud neprozkoumal. Na haldách pod plynovou stanicí lze stále sbírat křemen a hematit.

Roman Gramblička
Šestiboké tabulky hematitu do 2 mm, důl Georgi.
Šestiboké tabulky hematitu do 2 mm, důl Georgi.
Krychle fluoritu na křemeni.
Krychle fluoritu na křemeni.
Krychle fluoritu na křemeni s krystaly chalkopyritu do 3 mm.
Krychle fluoritu na křemeni s krystaly chalkopyritu do 3 mm.
Krychle fluoritu o hraně 10 mm.
Krychle fluoritu o hraně 10 mm.
Krystaly fluoritu do 8 mm na drúzovém křemeni.
Krystaly fluoritu do 8 mm na drúzovém křemeni.
Krychle fluoritu na křemeni s pyritem a kalcitem, největší krychle 19 mm.
Krychle fluoritu na křemeni s pyritem a kalcitem, největší krychle 19 mm.
Literatura:
Bufka A. et al. (2004): Historické ložisko stříbra a mědi Hora svaté Kateřiny v Krušných horách. – Bull. mineral. –petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha), 12.
Breiter K. (1980): Studium minerálních paragenezí Hora sv. Šebestiána a Hora sv. Kateřiny. – MS Diplom. práce, Geofond Praha P 31 123.
Čada M. a Dejmek V. (1969): Hora Sv. Kateřiny. Geologie ložiska a dějiny dolování. – Zprávy – studie Oblast. vlast. muzea v Teplicích, přír. vědy 5, 3–23.
03.06.2012 12:48:00
Mathiass
Copyright © Martin Virt 2007-2017, when no specific author is mentioned.
All rights reserved by authors, except when otherwise stated.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one