Značně porézní a zvětralé hadcové těleso bylo odkryto v roce 1985 při stavbě koryta přivaděče Ohře, který odvádí horské potoky mimo dobývací prostor hnědouhelného lomu Nástup. Jeho objev byl ve své době docela průšvih, protože geologický průzkum jeho přítomnost neodhalil a při stavbě tak místo na hlínu, narazili na kámen.  Svůj název naleziště získalo po obci Ahníkov, která musela ustoupit těžbě hnědého uhlí. Bohužel to dnes vypadá tak, že i existence samotné lokality již nebude mít dlouhého trvání. Tentokrát její likvidace nesouvisí s činností blízkého hnědouhelného dolu, ale s nelegálním drancováním naleziště za pomoci těžké techniky. Při mé poslední návštěvě (5/2015) zela v místě původně zalesněného svahu obrovská jáma. Nevím jaký je celkový rozsah hadcového tělesa a jeho mineralizace, ale tradiční místa, která byla po desetiletí předmětem činnosti sběratelů jsou dnes vybagrovaná do několikametrové hloubky. Za zajímavost také stojí uvést, že zámek původně stojící v této obci byl před demolicí detailně zdokumentován a byly z něj sejmuty významné architektonické prvky, které budou použity při stavbě jeho repliky ve skanzenu Stará Ves v Podkrušnohorském zooparku. Byť nebude postaven z kamene, ale nejspíše z Ytongu, bude to zřejmě jediná připomínka jména zaniklé obce. Takže si užijte spousty vyházeného materiálu, který se nehodil na kšeft, i odkrytého hadcového tělesa, pokud se v něm dá ještě něco nalézt. Pokud mineralizace nepokračuje i do stran, bude to po sesednutí stěn jámy to poslední co se tu najde. Tedy pokud se nenajde další kretén, co to odbagruje ještě u několik metrů hlouběji.
Takto vypadala lokalita v roce 2012. Její stav se průběžně měnil s aktivitou sběratelů a zarůstáním náletovými dřevinami. Občas některý výkop dosáhl i samotného hadcového tělesa, které bylo jinak skryto pod 1-2 m mocnou vrstvou zcela přebraných sutin,
Takto vypadala lokalita v roce 2012. Její stav se průběžně měnil s aktivitou sběratelů a zarůstáním náletovými dřevinami. Občas některý výkop dosáhl i samotného hadcového tělesa, které bylo jinak skryto pod 1-2 m mocnou vrstvou zcela přebraných sutin,
A toto je pohled na stejné místo v květnu 2015, jen z opačné strany, přibližně z místa, kde jsou na předchozí fotografii dvě malé břízky nahoře ve svahu. Jáma se táhne ještě několik metrů vlevo až na vrchol.
A toto je pohled na stejné místo v květnu 2015, jen z opačné strany, přibližně z místa, kde jsou na předchozí fotografii dvě malé břízky nahoře ve svahu. Jáma se táhne ještě několik metrů vlevo až na vrchol.
Nejvýznamějším minerálem je zde chalcedon, tvořící výplně dutin a žil. Vyskytuje se v několika barevných varietách, od bílé, modrobílé, fialové až po narůžovělou, případně v odstínech zelené způsobené příměsí chloritu (varieta plasma). Sběratelsky cenné jsou především chalcedonové hlízy o velikosti do 10 cm, které jsou vzácně duté a vyplněné krystaly křišťálu či ametystu. Kolují legendy, že při stavbě byly nalézány bloky prorostlé chalcedonem až 1 m velké. Rozložený hadec často obsahuje agregáty vláknitého chryzotilového azbestu s délkou vláken až 10cm. Dále se zde vyskytuje dolomit ve formě kulovitých agregátů, nebo celistvý protkaný manganovými dendrity.
Vzorky běžné porézní, nebo znečištěné chalcedonové žiloviny, jakých se nyní po lokalitě válí tucty.
Vzorky běžné porézní, nebo znečištěné chalcedonové žiloviny, jakých se nyní po lokalitě válí tucty.
Chalcedon, velikost 50 x 60 mm
Chalcedon, velikost 50 x 60 mm
Chalcedon, velikost 60 x 30 mm
Chalcedon, velikost 60 x 30 mm
Chalcedon, velikost 60 x 30 mm
Chalcedon, velikost 60 x 30 mm
Žíla chalcedonu pronikající rozloženým hadcem, 7 x 5 cm
Žíla chalcedonu pronikající rozloženým hadcem, 7 x 5 cm
Chryzotilový azbest vzniklý přeměnou hadce, 15 x 7 cm
Chryzotilový azbest vzniklý přeměnou hadce, 15 x 7 cm
Foto a text Martin Virt a Martin Kunz
13.05.2015 00:00:00
Mathiass
Copyright © Martin Virt 2007-2017, when no specific author is mentioned.
All rights reserved by authors, except when otherwise stated.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one